Podle předsedy Svazu chovatelů holštýnského skotu Josefa Diviše stojí za narůstající užitkovostí genetika, přesnější krmné dávky, ale také zvyšující se podíl právě „holštýnek“ na úkor českého strakatého skotu (Čestr). Holštýnské plemeno je totiž schopné dát ročně i skoro 11 tisíc litrů.
Na porážku cestovat nejvýš devět hodin, plánuje Komise. Chovatelé nesouhlasí |
Česko je tak chovatelskou špičkou, před kterou jsou prakticky jen USA, Kanada, Izrael a některé severské evropské státy. Průměr v Evropské unii byl předloni 7 653 litrů mléka na dojnici. „Další věcí je samozřejmě zlepšení techniky, tedy jak pomůcek, které nám pomůžou krávy naskenovat a na základě toho dělat daleko přesnější rozhodnutí,“ popisuje předseda svazu Diviš.
V posledních letech jde podle něj nahoru také welfare zvířat, která v dobrém prostředí produkují následně mléka více. Pomáhá také přesnější určení krmných dávek, které se už často dělá v automatických míchacích vozech, které mají v sobě zamontované váhy. „Všechno je tak daleko přesnější,“ říká Diviš.
Vyšší dojivost se nevyplatí
Užitkovost krav nemůže obecně růst donekonečna, i když prostor pro zvýšení ještě je. Například v USA je to kolem 13 tisíc litrů ročně. Musí ale také fungovat ekonomika provozu. A v ní dělají největší podíl krmiva pro skot.“Nejlevnější jsou krmiva, která si sám vyrobíte, ale musí být samozřejmě kvalitní. Chovatelé můžou také přidávat doplňky včetně minerálů, ale ty už jsou strašně drahé,“ uvedl.
Užitkovost by tak mohla ještě dražším krmením vzrůst, ale chovatelům by se už zvýšení třeba o další dva až tři litry proti současným 25 litrům denně nevyplatila. Jak Diviš upozorňuje, hodnota kolem 25 litrů denně je průměr ČSÚ za celý rok, doba laktace krávy se běžně počítá na 305 dní, tedy v době dojení dá denně přes 30 litrů.
Cena mléka v loňském roce klesla, zatímco náklady rostou. Aktuálně už stojí výroba jednoho litru přes 10 korun. Podle údajů ministerstva zemědělství se ještě v roce 2022 prodával litr mléka za 11,4 Kč, v prvním kvartálu loňského roku pak za 12,7 Kč. Následoval ale prudký pád až na 9,82 Kč v loňském třetím kvartále, přičemž náklady se stále drží kolem 10,55 Kč. Rentabilita tak klesla z předloňských 31,6 procenta na 8,17 procenta ve třetím kvartále loňského roku, uvádí data ministerstva zemědělství. Zemědělci totiž získávají v přímých i nepřímých podporách kolem 1,59 Kč na litr vyprodukovaného mléka, tato suma se ale dlouhodobě snižuje, ještě v roce 2020 šlo o více než dvě koruny.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala tak dochází k paradoxní situaci, kdy jsou Češi na mezinárodní scéně chváleni, je zájem o jejich výrobky, přesto stavy dojnic klesají a producenti prodávají mléko za ceny nižší, než je průměr EU.
Vláda cenám mléka nepřeje, tvrdí komora
„Ceny mléka v Česku se momentálně pohybují dokonce na úrovni roku 2000. Producentům mléka, které lze bez nadsázky označit za tahouny tuzemské zemědělské ekonomiky, příliš nepřeje ani vláda, jež loni zrušila bez náhrady některé dotační tituly, které měly sloužit ke zlepšování životních podmínek v chovech dojnic a chovech bez tržní produkce mléka,“ vysvětluje prezident komory.
Počty chovaného dojného skotu v ČR dlouhodobě klesají, největší propad byl po vstupu do EU, kdy během několika let klesly z 438 tisíc kusů v roce 2005 na zhruba 378 tisíc kusů v roce 2010. Aktuálně jsou na úrovni 356,7 tisíce. Diviš věří v možnou stabilizaci, že by došlo k návratu stád, jako realistické nevidí.“Situace je velmi složitá, hlavně z personálního hlediska. Šance, že by si někdo dal za cíl, že by chtěl být ošetřovatelem u dobytka, je minimální,“ říká.Většina chovů pak zaměstnává cizince, zejména Ukrajince, ale také Filipínce, Nepálce nebo Pákistánce. Farma Selekta Pacov, kde je Diviš ředitelem, už od roku 2003 používá dojící automaty. „Na to sice potřebujete méně lidí, ale zase o to více kvalifikované,“ popisuje.
Podle Doležala by chovatelům pomohlo, kdyby vláda podpořila zaměstnanost na venkově, jak dříve slíbil předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, prostřednictvím daňových úlev. Tento program je podle vládních vyjádření nyní notifikován u Evropské komise. „Místo toho naopak svými rozhodnutími přispívá k dalšímu zvyšování nákladů, což řadu chovatelů přimělo zvažovat, zda se jim pokračování v tomto podnikání vyplatí,“ uzavřel prezident komory.
