Kratochvíle, který během svého působení v čele organizace stihl i senátorský post za ČSSD, serveru iDNES.cz sdělil, že skončil také kvůli zdravotním problémům po onemocnění koronavirem.
Jako otisk svého desetiletého působení vnímá Kratochvíle hlavně to, že se díky němu rekonstruovalo v hřebčinci kolbiště. „Dnes má evropské parametry,“ dodal. Nechává pak za sebou velmi dobrý kolektiv, který spolu spolupracuje. „Systém jako takový funguje v hřebčinci velmi dobře,“ řekl.
Řízení hřebčince nebyla podle ředitele jednoduchá věc. „To víte, je to pořád boj o fungování a o peníze,“ vysvětlil. Budovy ležící na jihovýchodě města na Budějovickém náměstí, které se začaly stavět v roce 1902, jsou navíc památkové chráněné.
Po koronaviru přišly výpadky paměti
Kratochvíle měl podle svých slov již věk na odchod do důchodu, navíc se potýkal s problémy s krátkodobou pamětí po covidu. „Začal jsem zvažovat, jestli to stojí za to, se tam trápit s tím, že si nejsem jistý, co jsem před chvílí udělal, a tak podobně,“ doplnil.
Svému následovníkovi, který se může do řízení přihlásit do 12. června, přeje pevné nervy a úspěchy ve financování dalších akcí. Kratochvíle byl za sociální demokracii senátorem mezi lety 2014 a 2020, předloni pak mandát neobhájil, do horní komory Parlamentu se tak dostal Tomáš Fiala (za ODS).
Zemský hřebčinec v Písku nabízí od roku 1811 chovatelům plemenné hřebce, díky nimž mohou zkvalitnit svůj chov. Kromě nabídky plemeníků se věnuje testování hřebců od jejich šesti měsíců. Původně byl hřebčinec přímo ve městě. Takzvaná hřebčinecká stanoviště byla postupně zřizována na základě patentů císařovny Marie Terezie v roce 1763 a jejího syna císaře Josefa II. z roku 1789. Nové budovy včetně stájí byly postaveny v roce 1902. Hřebčinec nikdy nepřerušil svou činnost.
