Proti zákazu, který chtějí prosadit lidovecká ministerstva zemědělství a životního prostředí v novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu se ostře staví zákonodárci za ODS jako je předseda hospodářského výboru Sněmovny Ivan Adamec nebo bývalý ministr zemědělství Petr Bendl, ale i Hospodářská komora ČR či Svaz měst a obcí ČR.
V ČR dlouhodobě zemědělské půdy ubývá, úbytek se ale postupně zpomaluje. Nyní zmizí zhruba osm hektarů každý den. Dříve byl úbytek rychlejší, kromě distribučních center se rozrůstala ale také města, část půdy pak byla zalesněná.
Zákon problém nevyřeší
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha na středečním semináři k zákonu uvedl, že sice omezení zastavování půdy podporuje, zákon ale nevyřeší hlavní problém. A ten je, že stát netuší, kolik půdy se má podle územních plánů jednotlivých obcí ještě zastavit.
Nyní svaz plánuje dohromady s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy spustit projekt, který by měl zadefinovat minimální rezervu půdy, která by byla nezastavitelná, aby jí byl dostatek například pro výrobu potravin. Podle předsedy je jasně rozpoznatelné, že každá obec má jiné plány. Demonstruje to pak na příkladu Benešova, Ústí nad Orlicí anebo Karviné. Zatímco první město má v zastavitelném území 13 procent, druhé město pak devět, Karviná ale ještě 26 procent. „V žádném případě to ale neznamená, že bychom chtěli omezit strategické investice,“ doplnil.
Vláda souhlasí se soláry nad sady, budou stát víc než konvenční fotovoltaiky |
Tím totiž argumentoval prezident komory Zdeněk Zajíček, podle něhož se ministerstvo životního prostředí snaží zavést novou právní terminologii, kterou ale ostatní zákony neznají. „Nejsme si jistí, jestli tak návrh nebude představovat výkladové problémy,“ dodal. Podle ministerstva se totiž mají zakázat nové velké sklady a obchod. Tento pojem je ale v územních plánech definovaný jako plochy výroby a skladování.
Podle Zajíčka by tak návrh zákona mohl omezit strategické investice jako je průmyslová zóna v Holešově, nebo zóna u letiště Líně. „Strategická průmyslová zóna Josef v Mostě by také nemohla být realizována v rozsahu, jak je plánována,“ uvedl.
Voda a vodní zdroje mají být zvlášť chráněné ústavou, přeje si vláda |
Už nyní existují plánovací dokumentace, které počítaly s průmyslově smíšenými areály, kde se se sklady počítá. Ačkoliv se pirátský náměstek ministra pro životní prostředí Jiří Lehejček snažil vysvětlit, že zákaz se dotkne jenom skladů a obchodu samotných, podnikatelé mají přesto obavy. Zajíček dává jako příklad areál mladoboleslavské Škodovky a navazující logistické haly. „Ty ale staví jiný investor než Škoda Auto, jde o samostatné investory a samostatné haly,“ řekl.
Komora tak odchází od předchozí argumentace svého viceprezidenta a prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy, který hovořil o tom, že už v současnosti nemají obchodní řetězce dostatek pozemků pro výstavbu moderních obchodních areálů, směrem k obecně přijatelnějšímu vnímání automotive u české populace.
Zákaz má minimální význam
Proti novele pak promluvil také senátor Miroslav Plevný (STAN), podle něj je záměr vzhledem k tomu, kolik projektů se reálně na nejvyšší bonitě povoluje, naprosto marginální. „Jde o 80 hektarů takovýchto ploch ročně, přičemž kvalitní půdy je 1,65 milionu hektarů,“ říká. Touto rychlostí by vyšlo, že se nejkvalitnější ornice zastaví za 21 tisíc let.
Náměstek Lehejček se pak snažil zákonodárcům připomenout, že vládní koalice si dala závazek omezení záborů půdy do svého programového prohlášení. Byl proto překvapený, že s návrhem nepolemizují opozice, ale spíš vládní spojenci. „Jak méně to uchopit, když se bavíme o 80 hektarech, abychom to programové prohlášení naplnili?“ ptal se jich.
Součástí zákona je potom také zvýšení poplatků za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu o několik set korun za metr čtvereční či první povolování agrovoltaiky, tedy zvláštních solárních panelů nad trvalejšími zemědělskými kulturami jako jsou sady, vinice nebo chmelnice.
