Komunikace by se měla s obcemi, městy nebo zemědělci zlepšit při provádění pozemkových úprav. Ty podle ní vedou ke změnám, které mají pozitivní vliv na podmínky života zejména na venkově a vytváří dlouhodobě udržitelnou krajinu.
„Klíčovým úkolem je, abychom pomohli obcím, starostům a městům při realizaci procesu pozemkových úprav, který je velmi technicky, odborně a časově náročný. Všichni účastníci řízení potřebují dlouhodobou a koncepční podporu,“ řekla v úterý Maradová.
Bývalá šéfka pozemkového úřadu se vrací. Maradová znovu nastoupí od ledna |
Doplnila, že výsledky uskutečňovaných pozemkových úprav jsou sice vidět až za několik let, dlouhodobě však například snižují povodňovou ohroženost území a mají vliv na suchá území. Poukázala také na to, že díky jednomu z projektů úřadu se vysadilo 70 000 stromů. Ministerstvo zemědělství přitom již dříve uvedlo, že na pozemkové úpravy se od roku 1991 vynaložilo 34,5 miliardy korun.
Pozemkové úpravy slouží k tomu k uspořádání pozemků, dochází například k jejich zcelování nebo dělení a zabezpečuje se jejich přístupnost. Při úpravách mohou pozemky zanikat i vznikat a uspořádávají se vlastnická práva a věcná břemena. „Na základě odborných podkladů a podrobné znalosti území se v rámci pozemkových úprav navrhují, kromě opatření ke zpřístupnění pozemků, také vodohospodářská, protipovodňová, zúrodňovací, protierozní a ekologická opatření, která naplňují účel a cíle pozemkových úprav,“ uvádí SPÚ.
Náklady na pozemkové úpravy se hradí ze státního rozpočtu a peněz z EU. Výborný v úterý řekl, že pro letošní rok je zatím k dispozici 1,9 miliardy korun. „Není to částka, který by byla plně dostačující,“ uvedl ministr s tím, že právě kvůli realizaci pozemkových úprav by ho chtěl navýšit. Financování pozemkových úprav může jít také z rozpočtu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které z pozice stavebníka zčásti financuje pozemkové úpravy v místech, kde jsou vyvolány stavební činností této organizace. Mezi priority nové ředitelky úřadu je proto i větší spolupráce s ŘSD nebo Správou železnic při přípravě veřejně prospěšných staveb.
Odchod Maradové se stal politickou záležitostí
Svatava Maradová rozvířila svým prohlášením při odchodu z postu ústřední ředitelky Státního pozemkového úřadu v roce 2018 politické vody. Měla se funkce vzdát, aby mohla být složená tehdejší vláda.
Do krajiny se investovalo už 34 miliard, říká šéf pozemkového úřadu |
Státní pozemkový úřad spravuje a prodává státní zemědělský majetek, stará se o pozemkové úpravy a řeší restituční žádosti. Maradovou původně jmenoval do funkce na základě doporučení výběrové komise současný předseda KDU-ČSL a tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka v roce 2014, kdy se o místo ucházelo 12 lidí.
Ředitelka pak zůstala ve funkci až do roku 2018, kdy přišel tzv. první kabinet Andreje Babiše (ANO), v němž funkci ministra vykonával šéf koncernu Úsovsko Jiří Milek. Ten po svém nástupu povolal na SPÚ audit, aby získal „reálný obraz o fungování úřadu.“
Maradová na to tehdy reagovala ohlášením rezignace, uvolnění pozice podle ní mělo přispět ke koaličnímu vyjednávání o složení vlády. Na to okamžitě zareagovali politici, kteří se obávali tlaku na úřad. „Státní pozemkový úřad je apolitický úřad, jeho obsazení není součástí žádných vyjednávání. Myslím, že paní ředitelka svou pozici v této souvislosti přeceňuje,“ uvedl tehdy ministr Milek. „Sama nejlépe ví, že naše debata o jejím výkonu funkce se týkala výhradně jejího profesního působení,“ dodal.
Maradová poté nastoupila na nemocenskou, podařilo se jí tak ve funkci Milka překonat. Skončila až čtyři měsíce po setkání s Milkovým následovníkem Miroslavem Tomanem. Dnes už Milek nechce situaci komentovat, podle něj ale audit příliš slavně nedopadl. MF DNES požádala ministerstvo zemědělství o výsledky tehdejšího šetření, zatím je neobdržela. Naopak se jí vždy zastával Jurečka.
Audit Maradové vytknul drobnosti, už je nechci řešit, říká ministr VýbornýPřed několika týdny jste do funkce ředitelky Státního pozemkového úřadu jmenoval Svatavu Maradovou, která už kdysi ve stejné funkci pracovala. Sama rezignovala poté, co na SPÚ poslal audit váš předpředchůdce ministr zemědělství Jiří Milek. Mohl byste připomenout, co jí tehdy audit vytknul? V řadě podřízených organizacích MZe dochází k přesoutěžení vedoucích pozic, máme staronově potvrzené ředitele Státní veterinární správy, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ke stejnému datu nastoupil nový ředitel Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního Karel Štencl a stejně tak nastoupila nová ředitelka SPÚ Svatava Maradová. Je to výsledek, který byl dán výběrovým řízením a já jsem ho jen potvrdil doporučení, které komise dala. Současný pan ředitel (Martin) Vrba se do toho řízení ani nepřihlásil a i tak po nějaké debatě, kterou jsem s panem ředitelem vedl ve dvou i s nyní nastupující paní ředitelkou a počítám, že pan Vrba v úřadu zůstane. A jak tedy dopadl ten audit? Bývalý ředitel SPÚ Martin Vrba informoval v rozhovoru s MF DNES, že by potřeboval navýšit rozpočet úřadu minimálně o 800 milionů korun právě na pozemkové úpravy. Sice by ani tak nedosáhl sumy uváděné v programovém prohlášení vlády, ale aspoň by se tomu přiblížil. Podařilo se to pro příští rok? |
