Norsko je i přesto zemí, která se s pitím alkoholu snaží bojovat vysokými daněmi. Uvaluje na něj nejvyšší sazby v Evropě. V případě piva jsou více než dvojnásobné v porovnání se Švédskem a pětkrát vyšší než v Dánsku.
"S těmi daněmi by se mělo něco udělat, protože za chvíli si nikdo nebude kupovat norské pivo," domnívá se mluvčí Asociace norských pivovarníků Helge Hasselgaard.
Všichni pijáci jezdí na "pivní výlety" do okolních zemí, kde pivo také není levné, ale rozhodně není tak drahé jako v Norsku.
V poslední době paradoxně právě z tohoto důvodu v Norsku prudce zlevnilo. Pivovary a obchody zahájily cenovou válku, kterou se pijáky snažily přilákat. Projevil se i příchod německého diskontního řetězce Lidl do Finska a Švédska. Lidl se chystá i do Norska.
Cenová válka ceny srazila prudce dolů, zhruba na polovinu. V poslední době se třetinka piva v Norsku prodávala asi za 6,5 norské koruny, což je v přepočtu asi 25,70 koruny české. Tato cena byla dokonce nižší, než je stanovená daň z alkoholu. Z každé třetinky se státu odvádí 6,7 norské koruny.
Znamená to, že obchodníci v obavách, že by mohli definitivně ztratit zákazníky, prodávali pivo se ztrátou.
"Současné ceny jdou proti duchu stávajících zákonů o alkoholu," uvedl šéf sekretariátu pro zdravotní a sociální péči Bjorn-Inge Larsen. Norská vláda proto nařídila prodejcům, aby ceny piva zvýšili, jinak přijdou o licenci.
V Norsku se pivo na rozdíl od tvrdého alkoholu a vína smí prodávat v obchodech. Přesto Norové pijí piva relativně málo, kolem padesáti litrů na hlavu za rok. Češi vypijí více než dvakrát tolik.
