Klíčovou roli při oživení trhu práce i ekonomiky sehrají podle studie pracovníci zaměstnaní na dočasné a flexibilní úvazky. Umožňují totiž společnostem rychle přizpůsobit velikost a složení týmu na základě aktuálních potřeb, procesů a obchodních cílů.
Za smrt v práci až 700 tisíc. Na odškodnění už mají nárok i přátelé zesnulého |
Pandemie urychlila osvojení nových technologií, automatizaci a digitalizaci až o jednu celou dekádu. Výsledkem jsou nové formy zaměstnání, které nahrazují tradiční smlouvy na plný úvazek na dobu neurčitou.
Proto mohou do pracovního procesu vstoupit i pracovníci, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou fungovat v režimu tradiční 40hodinové týdenní pracovní doby, což dává zaměstnavatelům přístup k širšímu spektru potenciálních uchazečů.
Mizí fyzické bariéry
„Na českém trhu vidíme postupné mizení především psychologické bariéry, která bránila většímu zastoupení zkrácených či flexibilních úvazků. Otevírá se tím možnost jejich většího podílu a pozvolný odklon od klasické práce na plný úvazek, tedy 40 hodin týdně na jednom místě a u jednoho zaměstnavatele. V řadě případů totiž už stejně zaměstnavatelé mají zkušenost s tím, že své zaměstnance fyzicky na pracovišti nevidí, a tudíž ani nemohou kontrolovat, kolik hodin reálně pracují,“ uvedl ředitel české pobočky Randstadu Jacek Kowalak.
Změny se přitom netýkají jen nastavení úvazků, ale i způsobů a forem práce. Vedle masivního příklonu k práci na dálku jde i o výrazně větší zaměření na technologie. Pokud se firmy budou chtít po skončení pandemie úspěšně zotavit, musí již nyní myslet na to, aby jejich pracovníci byli připraveni vyhovět nově vznikajícím byznysovým požadavkům, a zaměřit se tedy na zlepšení flexibility pracoviště a rekvalifikaci svých lidí, uvádí studie.
„Technologie přispěly k polarizaci trhu práce, protože vytvářejí mnohem více vysoce kvalifikovaných pracovních příležitostí a zároveň stále také příležitosti pro lidi s nízkou či žádnou kvalifikací. Ohrožují tak především střední vrstvu pozic, tedy lidí, kteří nejsou ani příliš kvalifikovaní ani nekvalifikovaní.
Navzdory zvýšení celkové zaměstnanosti bude v přímém důsledku automatizace v průměru každý sedmý pracovník čelit ztrátě zaměstnání a každý třetí faktu, že se jeho profese zásadně promění,“ upozornil Kowalak. Studie také zdůraznila, že pandemie způsobila větší narušení globální produktivity než jakýkoli dřívější geopolitický konflikt nebo finanční krize.
