Ministři ve středu schválili Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. Podle plánu je z pohledu státu žádoucí neodkladně zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v elektrárně Dukovany a jednoho bloku v elektrárně Temelín s možností rozšíření o další jeden blok v obou elektrárnách.
Plán navazuje na aktualizaci Státní energetické koncepce, kterou vláda schválila před dvěma týdny a podle které má být právě jádro hlavním zdrojem výroby energie v Česku v dalších desetiletích.
Sobotka: V Temelíně přibude blok, přednost ale mají Dukovany |
„Abychom byli schopni zajistit energetickou soběstačnost a bezpečnost naší země, je nezbytné zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v lokalitě Dukovany a jednoho bloku v lokalitě Temelín, a to s možností rozšíření na dva bloky v obou lokalitách,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).
Podle něj je z pohledu státu klíčová zejména z důvodu udržení kontinuity provozu výstavba bloku v Dukovanech a jeho spuštění do roku 2037.
Kdo nové bloky zaplatí?
Zbývá ale dořešit, jak výstavbu nových bloků financovat. Při současných cenách silové elektřiny (a neochotě státu ceny do budoucna garantovat) se stavba nových bloků nevyplatí polostátní firmě ČEZ. Ta kvůli tomu loni zrušila soutěž na dostavbu Temelína (více čtěte zde).
Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše vyjde jeden blok na 120 až 150 miliard korun. „Nedovedu si představit, že by ČEZ vyhlásil, že bude stavět jadernou elektrárnu, a podařilo se mu to, aniž by do toho Česká republika nějakým způsobem vstupovala,“ řekl Beneš s tím, že nezná ve světě žádný projekt výstavby jaderné elektrárny, kde by nebyla jasná role státu.
Samotný plán, který vytvořila ministerstva průmyslu a financí, obsahuje tři základní varianty financování výstavby. Z pohledu státu je podle plánu nejvíce preferovanou variantou investice prostřednictvím stávajícího majitele a provozovatele jaderných elektráren, kterým je energetická firma ČEZ, popřípadě její dceřinou společností.
Právě variantu výstavby pod vedením nové dceřiné společnosti firmy ČEZ označil několikrát za nejpravděpodobnější scénář i Mládek a při květnové návštěvě elektrárny Dukovany ji podpořil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) prosazuje, aby výstavbu nového bloku v Dukovanech, který podle dřívějších vyjádření politiků zřejmě přijde na řadu jako první, financoval samotný ČEZ.
Podle ministerstev by ČEZ měl každopádně pokračovat v přípravných pracích vedoucích k výstavbě nových bloků včetně získání všech povolení a uzavření smluv s dodavateli. Časový rámec získání stavebního povolení předpokládá materiál zhruba v roce 2025.
Před jeho vydáním a vynaložením investice 250 až 300 miliard pak navrhuje, aby stát znovu posoudil, zda je možné nové jaderné zdroje stavět i bez státních garancí, nebo není.
ČEZ: Existuje řada variant
Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž ve středu řekl, že nejdříve proběhnou kroky k vyčlenění projektů do dceřiných společností a kontakty se strategickými partnery. „Rovněž bude nezbytné jednat s Evropskou komisí o způsobu výběru dodavatele, způsobu financování a zajištění návratnosti. Ve všech případech existuje řada variant,“ uvedl mluvčí.
Připomněl, že i v zadávacím řízení na neuskutečněnou dostavbu dvou bloků v Temelíně byla takzvaná LWA (limited work authorization) fáze, kdy by dodavatel pouze připravoval dokumentaci pro územní a stavební povolení a ČEZ měl právo následně rozhodnout o pokračování projektu. „Takže přístup uvedený v akčním plánu je obdobou původního přístupu ČEZ, který uchazeči akceptovali,“ dodal.
Plán naopak kritizují některé nevládní a ekologické organizace jako například Hnutí Duha, sdružení Calla nebo Aliance pro energetickou soběstačnost. Vadí jim zejména, že případné rozhodnutí o garancích odkládá materiál až na rok 2025.
Dokument podle nich vtahuje budoucí vládu, která bude v polovině příštího desetiletí u moci do „jaderné pasti“. Uvítaly nicméně, že z plánu vypadl záměr na případnou stavbu závodu pro finalizaci výroby jaderného paliva v Česku. Ministr Mládek minulý týden uvedl, že zmínky o závodu byly vypuštěny, protože ministr obrany Martin Stropnický (ANO) měl obavu o národní bezpečnost.
