„Krátká a teplá zima znamenala vyšší aktivitu parazitů a roztočů, kterou se nepodařilo tak výrazně regulovat léčebnými postupy jako v předchozím roce,“ řekl zástupce společnosti Medokomerc Milan Špaček.
Pokud v následujících měsících nedojde k extrémním teplotním výkyvům, snůška českého medu by podle něj měla dopadnout dobře. Tuzemští výrobci v Česku podle Špačka dlouhodobě nedokážou pokrýt poptávku, a tak se med často dováží ze zahraničí. V případě lesního medu je to například Španělsko či Argentina, uvedl již dříve.
Střešních včelařů přibývá, chovatelům se líbí městský med bez pesticidů |
Produkce medu v Česku podle Špačka v předešlých letech klesala. Mohly za to především problémy spojené s koronavirovou pandemií a úbytek řepky olejky, produkce mírně stoupla až loni, uvedl.
„V posledních letech má významný vliv na množství řepkového nektaru volba hybridů řepky, v jehož případě zemědělci nehledí na nektarodárnost, ale na výnos. Mnoho z pěstovaných hybridů řepky tak tvoří příliš málo nektaru, což negativně ovlivňuje včelí produkci,“ řekl.
Podíl včelstev bez roztoče, který u včel způsobuje nemoc varroázu, letos podle Státní veterinární správy (SVS) meziročně klesl o 22 procent na 17 procent. Tento podíl klesá již druhým rokem, uvedla SVS. Nemoc v kombinaci s dalšími faktory, jako je nedostatečná výživa, virózy nebo nízká úroveň zoohygieny, může vést až k úhynu včelstev.
Tři čtvrtiny hmyzu u nás už vyhynuly. Na vině je intenzivní zemědělství |
Řešit úhyn včelstev mechanickým opylováním, které se předloni podle Špačka testovalo v Izraeli, není vhodné, řekl. „Mechanické opylování není budoucností. Včely jsou totiž nenahraditelné. Jako jediné produkují med a jsou významnými opylovači, bez kterých by příroda nemohla existovat,“ dodal.
Podle Českého statistického úřadu bylo loni v Česku 654 tisíc včelstev. Vyprodukovalo se 7771 tun medu. Proti roku 2021, kdy včelaři vyprodukovali 6068 tun, je to nárůst o téměř 28 procent.
