„Vše je složitě propojené, ať už jíte potravinu, která je přímo opylována, nebo něco, co je na opylovači závislé, je to dominový efekt,“ řekl americkému webu CNN Ron Magill, odborník zoologické zahrady v Miami. Jinými slovy, pokud má člověk rád smažené kuře nebo vepřové kotlety, tato zvířata také jedí ovoce, zeleninu a další rostliny, které jsou závislé na opylovačích, na které má neblahé účinky klimatická krize.
Jen včely opylují přibližně devadesát komerčně pěstovaných plodin, jejich populace se však zmenšuje. Také více než polovina druhů netopýrů v USA je na seznamu ohrožených druhů a vědci nedávno oznámili, že monarcha stěhovavý, motýl z čeledi babočkovitých, je nebezpečně blízko vyhynutí.
Všichni tito živočichové jsou přitom významní opylovači, bez nichž by ovoce, zelenina a další rostliny zůstaly neopylené, což by zásadně ohrozilo potravinové zásoby na světě, uvedl web CNN.
Zpráva OSN z roku 2019 navíc varuje, že kvůli zrychlující se klimatické krizi hrozí v příštích desetiletích vyhynutí až jednomu milionu druhů. Stále větší obavy vzbuzuje mezi vědci vliv extrémních veder zejména na motýly.
Opylovače zabíjí paraziti, pesticidy i vedra
„Motýli patří k nejcitlivějšímu hmyzu, co se změn teplot týče,“ uvedl Magill. Vyšší teploty totiž mohou způsobit, že rostliny vykvetou dříve a nejsou pak již v souladu s dobou, kdy motýli kladou vajíčka a metamorfují. To znamená, že květiny, na kterých jsou motýli závislí jako na potravě, již odkvetou.
Motýli se pak musí živit alternativní rostlinou, což má velký vliv na jejich schopnost rozmnožovat se a přežít. Tento problém může přerůst v cyklus, kdy motýli nemohou získat potravu potřebnou k rozmnožování a rostliny nemohou být opylovány. Motýli, jako jsou právě monarchové, kteří jsou známí dlouhými migračními cestami ze severu USA do Mexika, z tohoto důvodu mohou na své trase ztratit v době přirozené migrace tradiční potravu.
Motýli se vytrácejí z přírody, mohou za to zplodiny z aut i výkyvy počasí |
Například včela medonosná začala vykazovat alarmující úbytek už v roce 2006. Od dubna 2020 do dubna 2021 přišli včelaři v USA zhruba o polovinu včelstev, uvádí Zemědělská fakulta Auburnské univerzity, podle níž je průměrná přijatelná obměna včelstev přibližně 20 procent.
Výzkum navíc ukázal, že parazité, kteří zabíjejí včely, se častěji vyskytují v teplejším podnebí. Pokud tedy bude docházet k dalšímu zvyšování teplot, parazitům by se mohlo dařit lépe, což by pro včely mělo katastrofální následky.
Několik zemí, dokonce i některé státy v USA, proto již přistoupily k opatřením na ochranu důležitých druhů živočichů. Kalifornie usiluje o omezení pesticidů, které zabíjejí včely. Ačkoli k úbytku hmyzu dochází postupně, odborníci se obávají, že nakonec bude příliš velký na to, aby ho ekosystémy překonaly.
Evropa čelí invazi sršní asijských, včelařům způsobují obrovské ztráty |
Také netopýři hrají nezastupitelnou roli v oblasti potravinové bezpečnosti. Nové studie odhadují, že netopýři sežerou tolik škůdců, že USA ušetří více než jednu miliardu dolarů, v přepočtu 24 miliard korun, ročně na škodách na úrodě a nákladech na pesticidy, zejména v kukuřičném průmyslu.
Netopýři, kteří jsou klimatickou krizí ovlivněni stejně jako motýli a včely, jsou i důležitými opylovači. „Kdybychom neměli netopýry, neměli bychom tequilu, protože ti jediní opylují rostlinu agáve, z níž se tequila vyrábí,“ popsal Magill. V důsledku rostoucích teplot však uhynulo velké množství netopýrů. Často zemřeli na úpal kvůli tomu, že mají jen omezené ochlazovací mechanismy.
Netopýři nejsou jen důležitými opylovači, ale jsou zároveň považováni i za hlavní roznašeče semen a mají pro ekosystémy zásadní význam, podobně jako ptáci.
