ilustrační snímek | foto: Václav Šálek, ČTK

České střechy mají potenciál. Soláry mohou pokrýt rozlohu menšího města

  • 46
Fotovoltaické elektrárny by v tuzemsku mohly pokrývat až 35 kilometrů čtverečních střech, z toho 21 kilometrů čtverečních na rodinných domech. Vyplývá to ze studie Svazu moderní energetiky, kterou si nechala zpracovat společnost Columbus Energy.

Každý, kdo může, letos osazuje vlastní střechu solárními panely. Celonárodní potenciál je přitom velký – Fotovoltaiku k vlastní výrobě elektřiny dnes využívají jen čtyři procenta českých domácností. Už za osm let se solární panely mohou blýskat na 15 až 20 procentech střech rodinných domů, vyplývá ze studie.

V roce 2050 by mohly zabírat 21 km2 střech rodinných domů, šest kilometrů čtverečních bytových a pět kilometrů čtverečních obecních domů. Dále pak tři čtvereční kilometry střech průmyslových hal.

Solární elektrárny instalované na střechách mohou mít do roku 2030 výkon až 3,9 gigawatt (GW) a do roku 2050 až 7,1 GW. „Potenciál je u střešních fotovoltaických elektráren až trojnásobný oproti stávajícímu stavu,“ uvádí Petr Vaverka, člen dozorčí rady společnosti Columbus Energy. Firma plánuje, že v příštím roce bude instalovat 500 až tisíc zařízení měsíčně.

Aktuálně

Fotovoltaické panely nyní pokrývají přibližně 1,5 km2 střech rodinných domů.

„S ohledem na orientaci, umístění oken, komínů a dalších prvků je potřeba počítat s tím, že lze efektivně využít asi třetinu střechy dané obytné budovy. Zároveň je nutné brát na zřetel stínění okolím, například stromy nebo budovami, ne všechny střechy proto budou vhodné pro instalaci fotovoltaiky,“ vysvětluje Petr Vaverka.

U průmyslových hal je využitelná část střechy ještě menší, protože velkou část zaberou světlíky, výtahy, technologie pro chlazení či telekomunikační zařízení. U kancelářských a komerčních budov zas instalaci často znesnadňuje to, že se nachází v centru měst, respektive v památkově chráněných oblastech.

Lidé s fotovoltaikou mohou šetřit hned, říká šéf instalační firmy

Ne vždy to ale představuje nepřekonatelný problém. V centru Prahy se například aktuálně staví soláry na střeše Kongresového centra. Fotovoltaická elektrárna má rozlohu fotbalového hřiště a sestává z 2080 panelů. Projektanti museli dokázat, že sluneční paprsky dopadající na povrch solárních panelů nebudou oslňovat návštěvníky několik kilometrů vzdálené Petřínské rozhledny.

Podle Vnitrostátního plánu pro energetiku a klima z roku 2019 by měl instalovaný výkon fotovoltaik růst v průměru o 180 megawatt ročně. To se zatím nedařilo, nicméně letos se Česká republika k tomuto cíli minimálně přibližuje. Podle Solární asociace byla k červnu roku 2022, tedy za půl roku, nově připojena fotovoltaika o výkonu 74,8 megawatt. Aktuálnější data zatím nejsou k dispozici. Nicméně za celý loňský rok se instalovalo jen 62 MW nových fotovoltaik a v roce 2020 to bylo jen 51,4 MW.

Změny v zákonech

Zatímco na rodinných domech roste jeden panel za druhým, vlastníkům bytů dosud v instalaci fotovoltaik bránila legislativa. To se ale s koncem letošního roku mění. Energetický regulační úřad před několika dny vydal vyhlášku, která umožní sdílení elektřiny mezi jednotlivé domácnosti.

Poslaneckou sněmovnou navíc aktuálně prochází novela energetického zákona, která posune limit, nad který je potřeba mít stavební povolení a licenci, z 10 kilowatt (kW) na 50 kW. Bez tohoto navýšení by všichni vlastníci bytů, kteří chtějí fotovoltaickou elektrárnu, museli podávat daňové přiznání.

V průběhu příštího roku by navíc měla přijít na řadu další novela, která dostane českou obnovitelnou energetiku na novou úroveň. Umožní totiž zřizování takzvaných energetických společenství. V jejich rámci bude moct například obec prodávat elektřinu vyrobenou z fotovoltaických panelů přilehlému domovu důchodců. Soused bude moct odebírat elektřinu od souseda. Člověk si bude moct „posílat“ solární energii z chalupy do městského bytu, a podobně.