Jarní krajina u osady Sidonie

Jarní krajina u osady Sidonie | foto: Profimedia.cz

Cizinci ze zemí mimo EU si už českou zemědělskou půdu nekoupí

  • 18
Cizinci ze států mimo EU nebudou moci získávat zemědělskou půdu v ČR. Lidovecký návrh v novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu v pátek odsouhlasila v závěrečném čtení Poslanecká sněmovna, nyní norma zamíří do Senátu.

KDU-ČSL už dříve uváděla, že od změny, kterou vítá třeba Agrární komora ČR, si slibuje zmírnění tlaku na ceny půdy ze strany nezemědělských investorů. Nákup pro obyvatele ze zemí EU zůstává možný, vzhledem k členství ČR v EU by podobná změna nejspíš ani neprošla přes evropské orgány.

Podle Jiřího Jaklína ze společnosti zabývající se prodejem půdy Agro 21 nedává zákaz nákupu skoro žádný smysl. Národy mimo EU o českou půdu podle něj prakticky zájem nemají, a to ani investoři z Číny. Maximálně by podle něj měli zájem o českou půdu Švýcaři, pro které ale bude platit výjimka. „Je to takový výkřik do tmy,“ říká.

AgroTemelín. Energie z polí by mohla překonat jaderné zdroje

Agrární analytik Petr Havel vidí situaci podobně, i když smířlivěji. „Myslím, že je to jakýsi kompromis, protože návrhů na zpřísnění nakládání s půdou tam byla celá řada, včetně přednostního práva na nákup pro zemědělce,“ sdělil MF DNES. Podle něj jde spíš o formální záležitost. Oba se shodují, že pokud by někdo doopravdy z neevropských států chtěl půdu skupovat, tak to bude moci udělat přes „bílé koně“, tedy například společnosti, kde budou oficiálně figurovat čeští občané, ale reálně je budou ovládat cizinci.

„Bereme to jako opatření, které neuškodí, ale ani nepomůže,“ zhodnotil pak plánovanou změnu předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. Novinka podle něj nevyřeší problémy se skupováním menších i středních podniků velkými investory. Podle něj je navíc pro velké hráče jednodušší koupit celou firmu, která na zemědělské půdě hospodaří v pachtu, spolu s pachtovními smlouvami například na desetiletí dopředu. Samotný nákup od malých vlastníků, kterých jsou v ČR miliony, by podle něj byl moc obtížný.

Bez předkupního práva

Podle komory se mělo přistoupit k návrhu ANO a SPD, podle kterého by měli zemědělci předkupní právo na pozemky, na kterých hospodaří. „To se nestalo a zůstali jsme tak jen na půl cesty, co se týká ochrany zemědělského půdního fondu,“ řekla mluvčí komory Barbora Pánková. Podle Šebka by se tak problémy ohledně skupování menších farem jenom naopak prohloubily.

Novela zákona přináší i další změny, zejména pak možnost instalací tzv. agrivoltaiky, tedy solárních panelů nad zemědělskými kulturami. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pak očekává, že se po finálním schválení zákona začnou rozjíždět dotace na tato řešení.

Zatím by měly instalace vznikat nad místy, kde jsou nejrůznější konstrukce, tedy nad chmelnicemi, sady či vinohrady. „Díky tomu vzniknou vůbec poprvé právní podmínky pro souběžné využívání zemědělské půdy k zemědělskému obhospodařování a k výrobě elektřiny při dodržení zákonem stanovených podmínek na více než 70 000 hektarech,“ popisuje MŽP.

Hektar půdy stojí už přes 343 tisíc. Letos cena ještě dál poroste

Pozemky, kde instalace vzniknou, nebude nutné vyjímat ze zemědělského půdního fondu, jako kdyby tam byly konvenční solární panely. Podle Havla by bylo lepší, kdyby se stát nakonec rozhodl umožnit agrivoltaické systémy nad jakoukoliv plodinou. Problémy s nedostatečnou přenosovou soustavou by se podle něj měly spíš vyřešit zastropováním výkonu elektráren, nikoliv podmínkou zemědělských kultur s konstrukcemi.

Novela pak také zakazuje stavby obchodních center a logistických hal, stejně jako konvenčních solárních elektráren na ploše nad hektar na nejkvalitnější půdě, výjimku ale bude mít strategicky významná infrastruktura nebo projekty bezprostředně navazující na dopravní infrastrukturu, jako jsou čerpací stanice pohonných hmot.