Závěrečné třetí čtení by se mělo uskutečnit nejspíš v květnu. Firmy, které se stavbou konstrukcí zabývají, jsou již připravené.
Agrivoltaika podle nich má v ČR obrovský potenciál, množstvím vyrobené energie by se mohla vyrovnat Temelínu. Na její rozvoj kromě legislativy ale musí mít peníze i samotní zemědělci, kteří mají v posledních měsících hluboko do kapsy kvůli nízkým výkupním cenám rostlinných komodit, jako jsou obiloviny a řepka. Proti běžným solárním panelům budou stát ty nad zemědělskými plodinami o 20 až 30 procent více.
Vláda souhlasí se soláry nad sady, budou stát víc než konvenční fotovoltaiky |
Distributor panelů Raylyst uvádí, že zájem zemědělců o instalaci je vysoký. Podle interního průzkumu firmy se o podmínky provozu vlastních elektráren zajímají zhruba dvě třetiny farmářů.
Zatímco v ČR bez změn legislativy ještě není možné začít s projekty, světově instalovaný výkon agrivoltaiky roste. V roce 2018 činil 2,9 GWp (pozn. red.: výkon 1 GWp, tedy gigaWattpeak odpovídá instalovanému výkonu 1 GW, pokud je solární panel ve standardních podmínkách, kam patří třeba průzračnost atmosféry, teplota solárních článků, apod.), v roce 2021 už šlo o více než 14 GWp. Podle firmy by stačilo osadit půl procenta zemědělské půdy, aby v ČR dosáhla výroba elektřiny 10 až 12 TWhodin ročně, což znamená tolik energie, jako v Česku vyrobí ty největší zdroje.
„Můžeme říci, že na českých polích se skrývá celá jedna jaderná elektrárna. A stačí málo, aby země šla cestou fotonů, a nikoli atomů – tedy výroby elektřiny bez chladicích věží a vyhořelého paliva,“ podotkl za Raylyst Michal Petřek.
Pokud se změna zákona schválí včas, může jenom letos vyrůst v ČR instalace o výkonu až 1 300 MWp. Podle odhadů společnosti by třeba v sousedním Německu stačilo na uspokojení celé energetické spotřeby pokrýt agrivoltaikou čtyři procenta orné půdy.
Podle Raylystu je v ČR, pokud bude nyní možné stavět bez vynětí ze zemědělského půdního fondu půdu právě pouze pod vinicemi, chmelnicemi a sady, takto možné využít zhruba 75 tisíc hektarů ploch. Reálně ale bude i podle zájmu zemědělců možné využít zhruba 43 tisíc hektarů. Kdyby vznikly instalace na celé této ploše, šlo by výkonově prakticky o dva Temelíny.
Do budoucna brambory, pšenice nebo ječmen
Společnost doufá, že do budoucna bude schválené i rozšíření pro brambory, jetel, celer nebo nejrozšířenější obiloviny. Po instalaci solárů nad plodinami se podle ní mění výnosy jednotlivých plodin, u některých jde dokonce o zlepšení, například u jetele. Dobře dopadly ale také brambory či celer.
Podle Agrární komory ČR má rozhodně tento trend velký potenciál a jde správným směrem. „Zemědělci by měli vyrobenou energii především spotřebovávat sami. V době vysokých cen energií mohou tyto projekty pomoci v energeticky náročných oborech jako ovocnářství či vinohradnictví. Využití fotovoltaiky v praxi však naráží na četná omezení,“ poznamenává mluvčí komory Barbora Pánková.
Stát navrhuje větší ochranu půdy. Může zastavit rozvoj obcí a infrastruktury |
Tím hlavním omezením je podle ní kapacita distribuční sítě. „Současně je třeba říct, že se jedná o poměrně velkou investici, což může rozvoj agrivoltaiky brzdit. Podniky všech velikostí se nyní nacházejí ve špatné situaci a řada z nich není v dobré kondici kvůli kombinaci vysokých produkčních nákladů, nízkých výkupních cen a stále se zvyšujících požadavků na zemědělské hospodaření,“ vysvětlila. Některé firmy podle ní ne že nebudou investovat, ale naopak budou nucené si půjčovat na svůj provoz.
Novela byla ve sněmovně zastavená kvůli své druhé části, která se agrivoltaice nevěnuje. V ní ministerstvo životního prostředí navrhlo, aby se na nejcennější půdě do budoucna nemohly stavět velká nákupní a logistická centra, či standardní fotovoltaické elektrárny s rozlohou nad jeden hektar.
