„Ochrana naší nejlepší půdy stojí za změnu zákona. V současnosti se totiž mnohdy stává, že ji pohltí výstavba velkých logistických a nákupních center nebo fotovoltaických elektráren. I úrodná hanácká pole jsou toho bohužel častým důkazem. Díky novelizaci zákona o ochraně zemědělského půdního fondu bude reflektována i environmentální hodnota zemědělské půdy.
Počítá se i se zákazem odnímat ze zemědělského půdního fondu tu nejkvalitnější půdu a stavět na ni obchody nebo sklady o rozloze vyšší než jeden hektar či fotovoltaické elektrárny. Kvalitní půda je dar, který je třeba chránit a pečovat o něj,“ uvedl lidovecký místopředseda sněmovního zemědělského výboru Karel Smetana.
Proti je hospodářský výbor Sněmovny, který v pozměňovacím návrhu doporučuje výjimky ze zákazu. Nesouhlasné stanovisko zveřejnil i Svaz měst a obcí ČR (SMO). „Novelu považujeme za velmi striktní a pro společnost neprospěšnou. Obcím, které jsou obklopeny efektivně využitelnými půdami pouze I. a II. třídy ochrany tím totiž úplně zamezíme i naprosto logická rozhodnutí zlepšující životní úroveň jejich obyvatel. Lidé v obcích tak budou muset i nadále dojíždět větší vzdálenost za nákupem do oblíbeného obchodního řetězce nebo se přestanou se stavět dálniční okruhy.“
Hektar půdy stojí už přes 343 tisíc. Letos cena ještě dál poroste |
Realita podle něj určitě není taková, že se nyní se zemědělskou půdou v České republice nenakládá dobře a promyšleně. „Čistě pragmaticky i odborně vzato – současný stav tak, jak je popsán v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu, je dostačující. Procesy v něm jsou nastaveny správně, jen se musí důsledně dodržovat a aplikovat. Striktní zákaz v zákoně není správná cesta, jde jen o jednoznačně pro rozvoj měst a obcí limitující až nebezpečný krok, který nejen jim, ale i investorům zásadně napříč Českem sníží konkurenceschopnost vůči Evropě a znemožní zaměstnávání obyvatel ČR i poskytování mnoha služeb pro ně,“ doplnil Drahovzdal.
Někde by nešlo stavět vůbec
Podle Svazu jsou navíc některá města obklopena v podstatě jen typem půdy, na kterém by se nesmělo stavět. Novela by tak znemožnila jakýkoli jejich rozvoj. Týká se to Brna, ale i středočeského Kolína, Chrudimi nebo dokonce budoucích plánů ohledně severního okruhu kolem Prahy. „Již nyní při jakékoliv změně územního plánu musí obce prokazovat ministerstvu životního prostředí veřejný zájem. A je jen na něm, zda uzná, že je veřejný zájem převažující, nebo ne. Už dnes platí, že nemusí souhlasit se změnami územních plánů, úředníci mají nástroje, jak změny nepovolovat. Nechápu tedy, proč by měli obcím ještě brát možnost vůbec o změnách územních plánů vést diskusi,“ říká Drahovzdal.
S přísnou ochranou má problém i byznys. „Pokud bude přijata novela, lze očekávat, že klesne naše konkurenceschopnost a sníží se i zájem investorů. Již dnes trvá povolování staveb v Česku kvůli složité legislativě a byrokracii i 10 let. A návrh tento proces ještě protáhne a zkomplikuje. Navíc ovlivní značnou část potenciálních investičních záměrů. Podle CzechInvestu je 60 procent z databáze podnikatelských nemovitostí dotčeno třídou ochrany I. nebo I,“ konstatuje Jan Mraček, člen představenstva Hospodářské komory.
„Pokud země nebude stavět taková komplexní centra při vysokokapacitních komunikacích, bude se zahušťovat síť lokálních skladů, výrobních a obchodních areálů, které z hlediska zátěže urbanizovaného území a jeho dopravní obslužnosti způsobí daleko větší zátěž a komplikace,“ doplnil mluvčí HK Miroslav Diro.
Stát žádá Brusel o další roční odklad protierozních požadavků |
Poslanci ODS z hospodářského výboru sněmovny, konkrétně Ivan Adamec a Jan Bureš, připravili pozměňující návrh. Chtějí například, aby se zákaz výstavby nevztahoval na pásy široké půl kilometru podél dálnic, silnic prvních tříd a železnic celostátního nebo regionálního významu, a to po obou stranách. „Jednoznačně by měla být stanovena výjimka z absolutního zákazu odnímání půdy.
Cílem je umožnit obcím, které jsou obklopeny pouze půdami I. a II. třídy ochrany, aby i nadále mohly realizovat v nezbytně nutném rozsahu projekty pro obchod a skladování. Podmínkou je, že k tomu bude prokázán převažující veřejný zájem,“ upřesňuje poslanec Jan Bureš. Dodává, že to se ostatně prokazuje i nyní. „Už dnes má vše resort životního prostředí ve svých rukou. Novela ale sebere obcím možnost se o změnách územních plánů vůbec bavit,“ konstatuje poslanec a bývalý starosta Ostrova Jan Bureš.
Návrh zákona prošel ve Sněmovně prvním čtením, následně o něm jednaly výbory, konkrétně hospodářský, zemědělský a pro životní prostředí. Nyní o něm budou diskutovat poslanci ve druhém čtení, a to na schůzi Sněmovny, která začala 19. března. Jaké bude finální znění novely, ale jasné není. Proti úpravám zmírňujícím původní návrh se staví ministerstvo životní prostředí v čele s lidovcem Petrem Hladíkem. Podle jeho resortu by změny oslabily některé stávající prvky ochrany.
