„Tři měsíce před spuštěním tak zásadní legislativní změny, která buď může způsobit miliardový multiplikační efekt anebo přinést miliardové ztráty, nejsou známé prováděcí předpisy, jak bude vypadat digitalizace,“ dodal.
Systém čekají velké změny včetně přechodu ke zpracovávání digitálních dokumentů, úředníci se budou muset naučit spousty nových postupů. Krajské úřady nicméně stále nemají nezbytné vybavení, které budou potřebovat.
„Příprava, vzdělávání a testování mělo probíhat už dávno,. teď se to bude stíhat jen obtížně, pokud vůbec. Netroufl bych si spouštět systém k 1.7. tak, že bych ukazoval teď úředníkům jen náhledy. To považuji za extrémně kritické,“ připojil se prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Celý záznam Summitu stavebního rozvoje v pražském Obecním domě:
Vrchní ředitelka Ministerstva pro místní rozvoj Leona Gergelová Šteigrová ujistila, že na přípravě prováděcích vyhlášek se intenzivně pracuje. „Pokoušeli jsme se i o konsenzus z pohledu stavebníků na zjednodušení procesů, byly i opačné názory, aby byly dokumentace komplexnější,“ řekla.
Z vyhlášky upravující výstavbu tak podle ní zmizely například požadavky na oslunění, rozvolnila se pravidla pro parkovací místa. „Vyhláška visí na webu ministerstva a čeká na schválení Evropskou komisí, termín je do 23. května,“ řekla Gergelová Šteigrová.
Další pětice vyhlášek je v různé fází meziresortního připomínkového řízení nebo by do něj měly vstoupit v nejbližších týdnech.
Podle partnera poradenské společnosti KPMG Pavla Klimenta je přínos stavebnictví do ekonomiky kolem jednoho bilionu korun. „Růst je ale způsobený i cenovým nárůstem stavebních prací. Počet stavebních povolení jinak v druhé polovině loňského roku klesl o deset procent, u bytových to bylo minus 15 procent,“ řekl.
Výkon stavebnictví je tak v poslední době tažen inženýrskými stavbami, přínos bytových staveb klesá. „Hodně nadějí se vkládá do nájemního trhu, ale i na nájemním trhu chybí byty stejně jako na vlastnickém. Nájemní trh tak bude prodělávat stejné problémy jako výstavba vlastnického bydlení,“ dodal Kliment.
Podle pražského radního Zdeňka Kováříka je pro každý rozvoj výstavby nezbytná společenská vůle. „Součástí volebních kampaní nemůže být boj proti developerům, to tu pak nikdy žádný rozvoj nebude. Chráníme každý menšinový zájem a investovat pak nikdo nechce. Musí tu být společenská vůle k rozvoji,“ zdůraznil.
Podle ředitele Institutu plánování a rozvoje Ondřeje Boháče se rozhodnutí, které se v prováděcích vyhláškách ke stavebnímu zákonu učiní nyní, ovlivní města na příštích deset let. „A je jedno, kdo bude premiér, ministr nebo ministryně,“ řekl. Za jeden z hlavních problémů označil fakt, že vyhláška v nyní navrhované podobě podporuje přípravu příliš složitých územních plánů. „My skutečně neděláme digitalizaci územního plánování. Je to jen elektronizace. Neposouváme se v tom, jak lépe rozhodovat a plány lépe používat. Jediné, co děláme, je, že určujeme obrázky, kódy barev, tloušťky čar,“ konstatoval.
Pomalá výstavba zdražuje byty o 15 procent, říká v Rozstřelu šéf Central Group |
Na zdlouhavou byrokracii poukázal šéf Central Group Dušan Kunovský už v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. Deset let podle něj trvá v Praze vyřídit stavební povolení, přičemž samotná výstavba nového domu se pak zvládne za pouhé dva roky. To se pak nepříznivě projevuje v cenách nemovitostí.
„Deset let v tom leží umrtvené prostředky, to znamená, že to nejen zdržuje výstavbu, ale samozřejmě i zásadně zdražuje. Dělali jsme si analýzu, že až o patnáct procent. Kvůli tomu, že to trvá tak neskutečně dlouho a nefunkčně a zcela impotentně se povoluje, tak jsou o patnáct procent dražší byty,“ řekl Kunovský.
26. března 2024 |
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv
