Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Bublina spíš praskne. Země, které jsou hodně orientované na vlastnické bydlení a mezi něž patříme, jsou náchylné k tomu, že ceny míří příliš nahoru a příliš dolů. Takže si myslím, že dojde k nějaké významnější korekci,“ vysvětluje Lux.
„Může to tedy znamenat, že ceny bytu poklesnou poměrně rychle, třeba až o 35 procent,“ upozorňuje sociolog bydlení. „Během poslední korekce cenové bubliny v Irsku spadly ceny o 50 procent. Ve Španělsku to bylo o 40 procent.“
A jak je to s mýtem o tom, že Česko je jednou ze zemí s největším podílem vlastnického bydlení? Podle něj to neplatí. Některé země mají mnohem vyšší podíl vlastnického bydlení. „Zejména ty na východ od nás, třeba Estonsko, Maďarsko i Slovensko, kde došlo k poměrně výrazné privatizaci bytů, rychlejší než u nás.“
„Také jihoevropské země mají vysoký podíl vlastnického bydlení. My patříme k zemím, kde má vlastnické bydlení vysoký, ale ne úplně nejvyšší podíl. Odhadem kolem 75 procent,“ říká.
Prázdné byty
Problémem českého trhu s byty je i to, že velká část z nich je prázdná. „Poměrně dobrou studii vydalo ministerstvo pro místní rozvoj. Po odečtu bytů, které jsou přechodně užívány třeba k rekreaci nebo ke služebním účelům, došli úředníci k odhadu, že zhruba 200 tisíc bytů v bytových domech je prázdných,“ uvádí sociolog bydlení.
A proč jich je tolik? Proč je majitelé neposkytnou trhu pro účely pronájmu, případně prodeje? „Pronájem je riziková záležitost. Je možné za tím hledat i spekulativní účel. Investor má z koupeného bytu dva výnosy: kapitálový, když ceny rostou, a výnos z nájmu. Ten je ale poměrně riskantní.“
A když podle něj kapitálový výnos přinese vysoké zisky, což se v posledních letech v ČR dělo, protože ceny bytů rostly poměrně výrazně, není nutné prázdné byty pronajímat.
V Česku se staví přibližně 40 tisíc bytů za rok. „Z toho 20 tisíc v rodinných domech. Takže 20 tisíc v bytových domech. Tudíž těch 200 tisíc prázdných bytů představuje 10 let bytové výstavby, a to je opravdu hodně a je potřeba tento problém řešit.“
Prázdné byty zdaňme
Pomoci by podle něj mohlo zdanění prázdných bytů. „My jsme vždycky doporučovali a nebyli jsme za to moc populární, aby se daně z nemovitosti výrazně zvýšily. Zejména u bytů, které jsou prázdné.“
Pokud v bytě někdo bydlí, a je jedno, zda je to majitel nebo nájemník, daň by se zvyšovat neměla. „Ale pokud je byt prázdný, nebo využívaný pro krátkodobý pronájem typu Airbnb nebo pro rekreační účely, tak není důvod, aby nebyl zdaněn výrazně více.“
Berlíňané v referendu odsouhlasili vyvlastnění čtvrt milionu bytů |
A o kolik? „Klidně i desetinásobně. Kdo totiž využívá Airbnb, má také mnohem vyšší zisk než někdo, kdo byt pronajímá nájemníkům, kteří v něm bydlí dlouhodobě.“
Má stát stavět byty?
A jak by měla vypadat ideální bytová výstavba v Česku? Měly by nové byty stavět pouze soukromé developerské společnosti? Nebo by do výstavby měl znovu výrazněji zasáhnout stát?
Podle sociologa bydlení byla veřejnost i politická scéna po roce 1989 zbytečně v zajetí ideologie, podle níž trh vyřeší vše. „Já doufám, že tento Rubikon už bude překročen. Pravda je uprostřed. Masivní státní bytová výstavba z dob komunismu byl extrém. Ale pak je ten druhý extrém, že vše zařídí trh. A my už víme, že bytový trh má mnohá specifika a mnohá tržní selhání a jedno z nich se krásně ukazuje dnes: je to velmi vysoké nadhodnocení cen.“
Pomalá výstavba zdražuje byty o 15 procent, říká v Rozstřelu šéf Central Group |
„Důležité je, aby tady stát fungoval,“ říká sociolog bydlení. „A nejenom stát, ale i obce a neziskový sektor, ti všichni tady mají místo a bylo by dobré, kdyby se objevily nějaké nové programy na dostupné a sociální bydlení.“
Havlovy králíkárny
A jak hodnotí Martin Lux bydlení v paneláku? Po sametové revoluci hovořil o těchto bytech pejorativně například Václav Havel, který označil sídliště z éry reálného socialismu za králíkárny.
„S odstupem říkám, že jde o standardní byty,“ míní Lux. „Je to prostě standard, který se udržel, přestože se na začátku devadesátých let čekalo, že dojde k opuštění panelových sídlišť. Václav Havel vycházel ze zkušenosti ze Západu, kde se stavěly panelové byty v šedesátých a sedmdesátých letech.“
Ale podle něj se prioritně stavěly pro účely sociálního bydlení. „A později se z nich stala ghetta sociálních bytů, takové ty no-go zóny, kam se lidé bojí chodit, kde už ani nejezdí autobusy a policie se tam bojí vstupovat. Byla obava, že něco podobného může vzniknout i u nás.“
„Ale u nás nebyly paneláky stavěny jako sociální byty; žil v nich od začátku mix celé populace: od profesorů po uklízečky. A díky tomu se udržel i vysoký standard tohoto bydlení. Lidé do těchto domů byli ochotni investovat, zateplit je, upravit je, takže dodneška jsou atraktivní,“ uzavírá sociolog bydlení.
Kdy se v Čechách stavělo nejvíce bytů? Kolik nových a finančně dostupných bytů ročně potřebujeme? A rozplynul se sen každého Čecha o tom mít vlastní bydlení? I na to odpovídal sociolog bydlení a ekonom Martin Lux v Rozstřelu.
