Průměrná mzda rostla v 1. čtvrtletí nejpomaleji za posledních 10 let

Průměrná mzda stoupla v 1. čtvrtletí na 22 748 Kč. Meziročně se tak zvedla o 2,2 procenta, což je vůbec nejnižší nárůst od roku 2000. Zaměstnaný člověk si tak odnášel po měsíci práce o 484 korun více než před rokem, uvedl Český statistický úřad.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Podle ekonomů to žádná sláva není, počet zaměstnanců se totiž snížil téměř o 180 tisíc a rodiny, které přišly o živitele, tak musí stále šetřit.

Když se navíc z více než dvouprocentního růstu odečte vliv inflace, pak reálné mzdy stouply jen o 1,5 procenta, upozornili statistici spolu s tím, že na průměrnou mzdu nedosáhnou zhruba dvě třetiny lidí.

Státním zaměstnancům přitom rostly mzdy rychleji než lidem zaměstnaným v soukromém sektoru. Ve veřejné sféře se totiž platy zvedly o tři procenta (669 Kč) na 22 982 korun, zatímco mzdy v podnikatelské sféře se zvýšily jen o dvě procenta (440 korun) na 22 693 Kč.

Kalkulačka

Vypočítejte si čistou mzdu v roce 2010 zde

Reálná mzda rostla i díky tomu, že za první tři měsíce odešlo 176 tisíc lidí, a to především těch méně kvalifikovaných s nižšími příjmy. Objem vyplacených mezd se tak snížil přes dvě procenta. Největší úbytek míst přitom zaznamenal průmysl, který přišel o více než sto tisíc lidí, stavebnictví oslabilo téměř o dvacet tisíc pracovníků.

"Stále ještě vysoká nezaměstnanost a slabé oživení ekonomiky škrtí růst mezd. Domácnostem tak nezbývá nic jiného než pečlivě kontrolovat své výdaje," komentovala čerstvé údaje analytička Raiffeisenbank Helena Horská.

srovnání platů

Porovnejte si svůj plat s ostatními na Můjplat.cz

Mzdy rostly téměř ve všech odvětvích, nejvíce pak lidem zaměstnaným ve zdravotnictví a sociální péči, kde se zvedly o 7,6 procenta (1 655 Kč) na 23 522 korun.

Poklesly naopak vědcům a technikům, informatikům či zaměstnancům pojišťoven a bankéřům. Celkově však jsou mzdy lidí pracujících pro pojišťovnictví a peněžnictví stále nejvyšší a dosahují v průměru 53 034 korun. Lidé zaměstnaní ve vývařovnách, pohostinstvích a ubytovnách pak vydělávají více než 4krát méně, konkrétně 12 125 korun.

Vyšší růst výdělků nelze očekávat ani v následujících měsících. "Firmy budou nadále opatrné se zvyšováním mezd, neboť oživení ekonomiky bude stále křehké. Nebude je k tomu nutit ani situace na trhu práce, kde je nyní mnohem větší nabídka pracovních sil, než tomu bylo v minulých letech," vysvětluje Jiří Šimek z finanční skupiny Citfin.

Podle Horské tak letošní mzdy porostou zhruba o dvě procenta, ale reálně (po odečtení inflace) se zvednou jen zhruba o půl procenta.

Průměrná mzda

Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, prémií a odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Nevypovídá tedy o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance. Výsledky strukturálních statistik, kdy jsou k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší, než je celostátní průměr.

Nelze zapomínat, že z hrubé mzdy jsou zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, politiku zaměstnanosti a zálohy na daně z příjmu, zaměstnanci je vyplácena mzda čistá.

Zdroj: ČSÚ