Zahraniční inženýři neuspěli se stížností na české podmínky uznávání odborných znalostí. Pokud budou chtít projektovat silniční nebo železniční stavby v Česku, budou se muset naučit řeč.
Potvrzení komory přitom po uchazečích o projektování staveb na silnicích i železnicích stále častěji vyžadují státní investoři. Zahraničním projektantům pak nezbývá, než požádat ČKAIT o udělení osvědčení.
V takovém případě je ale čeká písemná i ústní zkouška ze znalostí českých předpisů a zákonů, kterou musí podstoupit v češtině a bez tlumočníka. Podmínky pro získání akreditace komora inženýrů v polovině února změnila, požadavek na jazykovou vybavenost, která je nejkontroverznějším bodem uznávání kvalifikace, v nich ale zůstala.
„Nutná znalost místního jazyka vyplývá ze zákona o uznávání odborné kvalifikace, který ji vyžaduje v rozsahu nezbytně nutném k výkonu regulované činnosti,“ uvedla vedoucí legislativního střediska ČKAIT Hedviga Klepáčová.
Bezpečnost především
Na svých internetových stránkách ČKAIT zachování této povinnosti u projektantů a stavbyvedoucích obhajuje tím, že jejich výkon může vážně ohrozit život, zdraví nebo bezpečnost lidí.
Na otázku, jak může projektant pracující například na podobě nové železniční trati s českým kolegou nebo tlumočníkem ohrozit bezpečnost lidí, komora neodpověděla. Právě tuto možnost dlouhodobě prosazuje Centrum pro efektivní dopravu CEDOP.
To na projektech vysokorychlostních tratí spolupracuje s inženýry z Francie, kteří mají na rozdíl od českých projektantů s provozem vysokorychlostních vlaků osobní zkušenosti. Poukazuje na to, že nedává smysl, aby každý ze zahraničních odborníků, který se chce na projektech v Česku podílet, musel mít požadovanou akreditaci a že podmínky v Česku neumožňují sestavit smíšený tým odborníků, ve kterém s českými předpisy a při komunikaci s úřady pomohou zahraničním inženýrům jejich čeští kolegové.
„Naším cílem je, aby zadavatelé upravili kvalifikační kritéria tak, aby nositelem autorizace ČKAIT a profesních zkušeností s projektováním železnice nemusela být jedna a tatáž osoba. To umožní zahraničním firmám využívat české autorizované osoby, ale zároveň rozšíří i počet možných českých uchazečů o zakázky,“ uvedl Petr Šlegr, jednatel společnosti PRO CEDOP.
Stát vyžaduje razítko od komory inženýrů
Autorizace je pro projekční práce vyžadována dlouhodobě. „Neautorizovaný inženýr tak nemůže v Česku tuto činnost vykonávat,“ uvedla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Nina Ledvinová. Evropská směrnice z roku 2005 pak rozšířila okruh možných uchazečů ve veřejných zakázkách na projekční práce o zahraniční zájemce, když umožnila uznávání autorizací z jiných zemí.
„V Česku je přitom orgánem posuzujícím odbornou kompetenci těchto zahraničních inženýrů právě ČKAIT,“ zdůvodnila Ledvinová, proč státní organizace stále častěji razítko od komory inženýrů ve svých výběrových řízeních vyžaduje.
Podobný systém, kdy akreditace místo státního orgánu uděluje profesní sdružení, funguje například v sousedním Německu, nebo na Slovensku. Zahraničním inženýrům proto ČKAIT i nadále doporučuje připravit se na pohovor v češtině nebo slovenštině ve více než 600 vybraných tématech z 18 okruhů týkajících se obecně závazných stavebních předpisů v Česku a celé řady souvisejících zákonů.
Zvládat tak mají například soukromé a trestní právo, živnostenský zákon, energetický zákon nebo zákon o elektronických komunikacích. Přesně to totiž podle komory představuje minimální úroveň znalosti jazyka, kterou vyžaduje.
