Hyacintovo bohatství je pohádkové. Jako vládci celé pohádkové říše mu patří i ostatní království včetně toho, kde se sůl mění na zlato. Díky žlutému kovu, který letos rekordně zdražil, přeskočil král v žebříčku boháčů i plastelínové „chobotničky z druhého patra“.
ŽEBŘÍČEK NEJVĚTŠÍCH BOHÁČŮ NAJDETE ZDE
Chobotničky Modrej a Zelená dokážou vyrábět neomezené množství elektřiny. To je bohatství, které lze v Česku přirovnat k tržní hodnotě elektráren ČEZ (letos stoupla na 560 miliard korun).
Trojici pohádkových boháčů uzavírá Limonádový Joe, spolumajitel společnosti Kolaloka. Tento dvaačtyřicetiletý Čechoameričan by v reálném světě se svou firmou vydělával velké peníze.
V jeho prospěch by navíc působil trend v bohatých zemích, kde lidé omezují spotřebu alkoholu. V Česku by se však jeho lihuprostý nápoj tolik neprosadil.ˇ
Tři čeští konkurenti
Hyacint, chobotničky i Limonádový Joe jsou jediní fiktivní Češi, kteří se mohou směle srovnávat se světovou špičkou. MF DNES se při sestavování žebříčku inspirovala americkým časopisem Forbes, který fiktivní boháče sleduje už více let.
Letos u něj zvítězil komiksový výrobce zbraní Oliver Warbucks, jehož vytáhla válka v Iráku. V Česku není tak známý jako jiní boháči, majitel atomové elektrárny Burns ze seriálu Simpsonovi a strýček Skrblík.
„Na americké boháče nemáme,“ říká (skutečný) vydavatel komiksů Petr Litoš. „Jejich komiksy jsou víc kapitalistické, naše jsou víc snové,“ vysvětluje.
Skokan roku Klapzuba
Skokanem roku je Kryštof Klapzuba, osmašedesátiletý zakladatel, majitel i stvořitel nejlepšího fotbalového klubu na světě - Klapzubovy jedenáctky.
Letošního šampionátu v Německu se sice „Klapzubáci“ nemohli zúčastnit, přesto jim světová akce pomohla. Ceny hráčů po mistrovství obvykle ožijí a stoupají na nové rekordy.
V současnosti by cena jejich stále neporazitelného týmu mohla dosáhnout 67 miliard korun, tedy dvojnásobku tržní hodnoty Manchesteru United či londýnské Chelsea. Ten patří Klabzubovu hlavnímu „rivalovi“ - ruskému oligarchovi Romanu Abramovičovi.
Konec sporů s Krakonošem
Skvělý začátek roku měl Trautenberk, podkrkonošský realitní magnát. Majitel většiny pozemků a všech krkonošských zimních center těžil až do května z mimořádné nadílky sněhu. Krakonoš, který drží z hlediska Trautenberkova byznysu bezcenné hektary v Krkonošském národním parku, letos svému dlouholetému protivníkovi přál.
Přesný opak však zažívá vládce krkonošských sjezdovek nyní. Sněhu je málo a Špindlerův Mlýn tento týden vyhlásil klatbu na stavbu nových bytů.
„Pokud nechceme mít ze Špindlerova Mlýna mrtvý panelákov, jinou možnost nemáme,“ uvedl tento týden nový starosta Bohumír Zeman.
Do jaké míry to poškodí Trautenberkovy stavitelské aktivity, je nyní těžké odhadovat, ale majetek vášnivého myslivce zřejmě čeká zeštíhlování. Posun vzhůru na žebříčku fiktivních miliardářů zřejmě čeká příští rok dosavadní pětku - Reného Ptáčka.
Ostravský uhlobaron, vystupující ve hře Divadla Járy Cimrmana Vizionář, by mohl po vzoru svého živého partnera - spolumajitele OKD Zdeňka Bakaly - se svým ostravskokarvinským důlním revírem zamířit na pražskou a londýnskou burzu. Až tam se ukáže, kolik „díry v zemi“, jak o svých dolech rád Ptáček vyprávěl, skutečně stojí.
Pád roku: sponzoři politiků
Zapomenout na letošní rok bude určitě chtít Lájos Bács, který se nechtěně proslavil jako fiktivní sponzor ODS v polovině devadesátých let. Neexistující sponzoři českých politiků, kteří občas někomu koupí byt, u jiného zapomenou v trezoru či v krabici od bot miliony korun, letos prodělali.
Investice do politiků měli letos pravděpodobně nejmenší návratnost od poloviny devadesátých let. Často se měnící či neexistující vlády totiž znamenají nejistotu při vyhrávání veřejných zakázek a zmrazení privatizací. Při nich se ročně ztratí přes dvaatřicet miliard korun, odhaduje protikorupční hlídač Transparency International.
Letos to bude díky neexistující vládě zřejmě míň. Bácsův majetek byl proto ohodnocen „jen“ na šestnáct miliard.
Nové tváře nepřicházejí
Do desítky největších pohádkových boháčů letos nenakoukla žádná nová tvář. Důvod je jednoduchý - tvůrci filmů a pohádek o extrémní boháče příliš nestojí, což potvrzují i průzkumy veřejného mínění.
Podle šetření CVVM z loňského listopadu patří miliardáři k nejméně oblíbeným postavám i v reálném světě. Konkurují jim jen ještě méně oblíbení politici.
„Zlatý věk boháčů v českých filmech byl za první republiky a během protektorátu,“ říká filmový historik Pavel Taussig.
„Následných čtyřicet let ve filmu vystupovali převážně jen napravení, tedy zchudlí kapitalisté,“ vysvětluje úbytek boháčů ve filmu.
Sám si netroufá z hlavy odhadnout, kdo by z českých filmových hrdinů mohl vystoupat na pomyslný vrchol, ale jeden z tipů zní: profesionální dědic Bohuš.
Podobné je to i s pohádkami.
Podle Hany Šmahelové, která na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vyučuje také dějiny literatury pro mládež, je o extrémní boháče v pohádkách spíše nouze.
„Bohatství je prostě přirozeným atributem postavy - krále. Když bohatství získá pohádkový hrdina, je to většinou přidružený bonus - půl království - k princezně,“ vysvětluje. Jako svůj tip dává pohádku o rybáři a zlaté rybce, která plní absurdní přání rybářovy ženy.
Bohužel, když už nebylo co splnit a kde brát, rybka bohatství rodině vzala. A do seznamu tedy nepronikla.
