Poslechněte si celý rozhovor se stratégem Petrem Kovaříkem v Kontextu:
„Jsme na tom s plynem teď dobře, hlavně díky úsporám, které se daří realizovat,“ říká stratég Pražské plynárenské Petr Kovařík a navazuje, že „zásobníky jsou v Evropě naplněny ze 75 procent, v Česku dokonce 80 procent. To je unikátní zásoba.“ Nikdo si podle něj před půl rokem nedokázal představit, že tato zima bude probíhat bez jakýchkoliv problémů s dodávkami.
Petr KovaříkHlavní stratég Pražské plynárenské, a. s. Členem představenstva zodpovědným za strategii se stal v červnu 2021, tedy pár měsíců před začátkem energetické krize. Vystudoval pražskou Vysokou školu chemicko-technologickou. Na Fakultě potravinářské a biochemické technologie studoval pivovarnictví. Titul MBA. získal na Sheffield Hallam University. Pracoval pro pivovar Staropramen i v její mateřské společnosti Molson Coors Beverage Company jako regionální ředitel pro Českou republiku, Maďarsko a Slovensko. |
Upozorňuje ale, že plné zásobníky mohou být dvojsečná zbraň, protože ke zvýšení tržní ceny v následující topné sezoně může přispět aktuální teplé počasí. „Pokud vydrží teplo, plyn v zásobnících zůstane. Ten plyn, který jsme loni v létě nakoupili celkem za draho proti předchozím letům. A ten se musí někdy zase vyprodat. Může se tak stát, že nám teplá zima prodlouží vysoké ceny do další sezony,“ varuje Kovařík.
Druhý extrém náhlé kruté zimy rozpoutá v létě další souboj o naplnění plynových zásobníků. „Oba extrémní scénáře říkají, že do normálu před dvěma lety se jen tak nedostaneme,“ konstatuje stratég Kovařík.
„Příští sezona může být opět složitá,“ pokračuje a uvádí, že na základě dostupných studií se dá usuzovat, že nám po odklonu od ruského plynu a bude scházet nejméně dvacet procent spotřeby i s přičtením zdrojů jako LNG terminálů.
„Je perfektní, že jsme tak optimističtí, protože jsme si říkali, jak ta zima bude hrozná, ale ještě nejsme za vodou. Jakákoliv změna počasí nebo porucha či odstávka těžby může vyvolat znovu tlak na cenu. Balanc mezi nabídkou a poptávkou není srovnaný, protože vypadl tak dominantní dodavatel, jako je Rusko,“ předvídá.
Spotřebitelské chování se mění a je to vidět na spoření energií. „Ve srovnání s předloňským prosincem, který byl teplotně srovnatelný s posledním, se spotřeba snížila o 15 procent,“ osvětluje a uvádí, že je tu rozdíl mezi chováním lidí se starou fixací a nových zákazníků nebo těch s novou fixací.
Česko snížilo závislost na ruském plynu na čtyři procenta, pomáhá LNG a Norsko |
Kovařík zdůrazňuje, že v následující sezoně musíme na úsporách ještě přidat, protože „snížení poptávky je základní předpoklad, že všechno dobře dopadne.“ Přesto ale přiznává, že Evropa vychází z tohoto energetického zmatku jako poražená, protože jsme vsadili na jednoho dodavatele. Zbytek producentů jako USA, Katar, Omán a vůbec všichni dodavatelé zkapalněného plynu si mnou ruce.
Má se oddělit cena plynu od elektřiny? Kde se skutečně tvoří cena plynu? Co je podle Kovaříka jediné udržitelné řešení krize? Spasí nás malé modulární reaktory, vodík nebo tepelná čerpadla? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
