Poslechněte si celý rozhovor s analytikem Gavorem v Kontextu:
„Faktem je, že tentokrát ve vlastním zájmu začneme důsledně šetřit ve spotřebě energií. Dříve to byla otázka ekologického uvědomění, dnes jde o velké peníze,“ nastiňuje výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor letošní topnou sezonu. Už dnes se podle něj nevypočítává navýšení cen elektřiny a plynu v procentech, ale v násobcích.
Premiér Fiala (ODS) proto představil několik opatření, kterými chce vláda ulevit Čechům v dobách drahých energií.
Vláda na pomoc uvolní 66 miliard korun. Jedním z nástrojů je tzv. úsporný tarif. „Myslím, že je to elegantní řešení. Jsem rád, že vláda opustila původní předsevzetí, že pomoc bude důsledně cílená na nejohroženější skupiny obyvatel. Je to sice správné, ale kde je ta hranice? Vysoký růst cen zasahuje i střední třídu. V omezené míře je nutné pomoci prakticky všem,“ hodnotí Gavor.
Fiala: Všem pomoci nelze, padnout vás ale nenecháme. Stát vykoupí elektrárny |
Výše pomoci úsporného tarifu se odvíjí od toho, kolik spotřebitel zvládne ušetřit na odběru energií. Pomoc se pak projeví přímo na zálohách za elektřinu a plyn, protože pomoc dostává distributor energií a není třeba o ni žádat. „Ten tarif má v sobě trochu motivačního efektu k šetření. Je to věc psychologie,“ domnívá se Gavor.
Reakci vlády komentuje analytik Jiří Gavor jako „lepší pozdě, nežli později“. S politováním hovoří o druhém opatření, tedy prominutí poplatku za obnovitelné zdroje (OZE), které tu již mohlo být, kdyby ji v říjnu nenavrhovala současná opozice.
„Tam zřejmě politické aspekty hrály svou roli, současná vláda to přijala pod tlakem a možná zbytečně pozdě,“ míní Gavor a dodává, že „prominutí poplatku za OZE je rozhodně lepší než snížení či odpuštění DPH z cen energií, protože se prominutí týká jak obyvatelstva, tak podnikatelů. Je to univerzální a méně nákladné řešení.“
Premiér Fiala nastínil také plán restrukturalizace a rozdělení energetické polostátní firmy ČEZ na státní a soukromou část. Státní si má pod sebe vzít uhelné a jaderné elektrárny a soukromá distribuci a obnovitelné zdroje. Cílem dělení podniku, jak plyne z projevu premiéra, ovlivnit ceny energií na českém trhu. Jiří Gavor má k tomuto záměru značné rezervy.
Stát prosadil svůj návrh, valná hromada ČEZ navýšila dividendy |
„To je ten poslední důvod, proč by mělo k restrukturalizaci ČEZu dojít. Do současné energetické krize to nijak nezasáhne, protože jakmile se na Ukrajině přestane střílet, ceny půjdou dolů, a ČEZ svou energii na roky 2022 a 2023 prakticky vyprodal,“ vysvětluje. Nehledě na to, že by tak Česko balancovalo na hraně porušení pravidel volného trhu Evropské unie.
V rozpůlení podniku ale vidí pojistku do budoucna v případě další mimořádné krizi anebo využití státní části ČEZu pro investice, které jsou pro soukromníky příliš riskantní a drahé, jako výstavba jaderných elektráren.
Promarnil Andrej Babiš zajištění dodávek norského plynu? Proč rovnou nezestátnit celý ČEZ? Kdy nás podle Gavora čeká vysvobození z vysokých cen energií? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!