Podle dat Generálního finančního ředitelství ke 3. září si Češi ve druhém pilíři naspořili celkem 103 milionů korun. Část prostředků jde přitom z povinného důchodového pojištění, část z vlastní kapsy střadatele (systém 3 + 2 procenta z hrubé mzdy). Zájem lidí o toto spoření je nízký, zatím se připojilo jen 82 tisíc lidí.
Naproti tomu v Polsku, kde vláda rozhodla, že z fondů převede do státního systému 121 miliard zlotých (726 miliard korun) z celkem naspořených 281 miliard zlotých, se spoření ve fondech účastnilo 16 milionů lidí. (o dočasném zestátnění penzí v Polsku čtěte zde)
Výpadek pojistného na důchodové pojištění v Česku bude letos kvůli chabé účasti lidí na reformě podstatně nižší než se čekalo. Odbor sociálního pojištění ministerstva práce odhaduje, že to bude 400 až 600 milionů korun.
Česká pokladna by si zestátněním nepomohla
Podle ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška je agresivní vytlačování soukromého pilíře v Polsku z pohledu veřejných financí vytloukání klínu klínem, protože jediným výsledkem je nahrazení aktuálního schodku budoucími závazky. V českém rozměru navíc nedává příliš smysl, protože peněz ve fondech, kterými by si mohla vláda pomoci, je a bude málo kvůli nízké účasti na druhém pilíři.
"Českou analogií, jak ji slibuje ČSSD, by bylo zrušení druhého penzijního pilíře a vrácení prostředků, přesměrovaných ze sociálního pojistného na soukromé penzijní účty, zpět do státního rozpočtu. Na rozdíl od Polska, kde se v penzijních fondech nachází značné úspory, by ovšem v Česku takový krok nepřinesl státní kase téměř nic," řekl Sobíšek iDNES.cz.
O tom je přesvědčený i prezident Asociace penzijních společností ČR Karel Svoboda. "Ve druhém pilíři je natolik zanedbatelné množství peněz, že jeho zneužití takovýmto způsobem je z hlediska ekonomiky státu naprosto bezcenné," říká. Jako málo pravděpodobné označuje opakování polského scénáře v Česku i z jiného důvodu: "Na rozdíl od ostatních zemí si u nás ve 2. pilíři lidé ukládají i dvě procenta ze svého a při 'polském scénáři' by šlo o krádež těchto prostředků."
Je otázka, co by bylo s částí peněz, které jdou z vlastní kapsy střadatelů. Podle představ ČSSD by se nejspíš lidem převedly na jejich účty doplňkového penzijního spoření (dříve penzijní připojištění), pokud by nějaké měli zřízené.
Tím, kdo by byl nejvíc poškozen, by tak byly fondy, které do druhého pilíře šly s představou udělat byznys na poplatcích za správu. Ty reguluje zákon, jsou nastaveny tak, aby fondy motivovaly peníze co nejvíc zhodnotit v rámci předepsaných pravidel. V Maďarsku fondy kvůli nízkému počtu klientů a objemu spravovaných peněz končí jeden za druhým, v Polsku zřejmě také všechny nepřežijí.
Na podobný scénář spoléhá v Česku i sociální demokracie - že fondy kvůli nezájmu klientů nebudou mít dost peněz, které by mohly se ziskem spravovat, a skončí tak samy. Do dvou let od vzniku musí mít totiž každá z šesti penzijních společností v Česku nejméně 50 tisíc klientů. Pokud by se lidé přece jen do druhého pilíře začali hlásit, nabízí se levici možnost je odradit například snížením procenta vyvedeného důchodového pojistného.
Maďarsko - konec reformy, návrat ke státním penzím
Podobný vývoj, jako dnes zažívá Polsko, nastal v Maďarsku už před třemi lety. Důvody byl stejný - zastavit odliv peněz z deficitního státního důchodového systému. Krok se dotkl zhruba tří milionů Maďarů, kteří dostali na výběr: buď do konce roku převedou peníze z fondů zpět státu, nebo přijdou o státní penzi a musí si vystačit s tím, co si naspořili ve svém fondu.
Rok na to ale pod mezinárodním tlakem, zejména Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, vzala vláda Viktora Orbána svou hrozbu zpět. Lidé mohli zůstat ve fondech bez toho, aby přišli o státní penzi. Jenže v mezidobí skoro všichni z fondů odešli, dnes jich dál spoří pouze kolem 70 tisíc.
Polský scénář rušení spoření v soukromých fondech je mírnější. Polákům nehrozí, že by o uspořené peníze přišli, jen se jim vyplatí v budoucnu z průběžného státního systému. Poláci navíc nepřidávají k úsporám vlastní peníze, jako například Češi. "Zestátněním" mohou Poláci ovšem přijít o možná zajímavý výnos, který by je čekal ve fondech.
"Lidé o své peníze nepřijdou, jen jim je nebude vyplácet penzijní fond, ale státní důchodový systém. Otázkou je, zda to budou stejně velké důchody jako z fondů, s velkou pravděpodobností však nižší," předpokládá hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
