Penzijní spoření zdraží až o 150 korun ročně. Kvůli vyšším poplatkům

  10:04aktualizováno  10:04
Spoření v penzijních fondech přijde klienty na poplatcích o 50 až 150 korun ročně dráž. Penzijní fondy si díky tomu přijdou o zhruba 280 milionů ročně navíc.

„Některé cenné papíry nebo podílové fondy jsou pro nás ztrátové, protože poplatek za jejich získání do portfolia je vyšší než poplatek od klientů,“ říká Aleš Poklop, šéf Penzijní společnosti České spořitelny a prezident Asociace penzijních společností ČR. | foto: zdroj: APS ČR

Poplatky, které si mohou fondy účtovat, stoupnou. V průměru o 80 až 120 korun ročně z toho, co lidé uloží. U nových, takzvaných účastnických fondů, které si lidé zakládali od roku 2013, se poplatek ze současného maxima 0,8 procenta má zvednout na jedno procento. Průměrně mají lidé na těchto smlouvách naspořeno 26 tisíc korun, to znamená, že místo 208 korun ročně zaplatí 260 korun, tedy o 52 korun víc.

Podpora penzijního připojištění se státním příspěvkem výrazně vzroste

U transformovaných fondů se má poplatek zvednout z 0,6 procenta na 0,8 procenta. Průměrně tam lidé mají naspořeno 77 tisíc korun. To znamená, že za správu peněz si fond strhne místo 462 korun 616 Kč ročně, tedy o 154 korun víc. S tím, jak budou úspory ve fondech růst, se bude zvyšovat i částka, kterou si mohou penzijní společnosti strhnout.

Poplatky v účastnických fondech jsou odstupňovány podle rizikovosti fondu a začínají na 0,3 procenta, u těch s vyšším rizikem (nakupují akcie) si však mohou fondy brát až 15 procent z podílu na výnosu. To se má nově snížit na 10 procent.

Lidé z penzijních společností argumentují, že současné poplatky jim nestačí na to, aby mohli investovat do některých zajímavých aktiv. „Některé cenné papíry nebo podílové fondy jsou pro nás ztrátové, protože poplatek za jejich získání do portfolia je vyšší než poplatek klientů za správu jejich peněz,“ vysvětluje Aleš Poklop, šéf Penzijní společnosti České spořitelny a prezident Asociace penzijních společností ČR.

Poplatek za nákup podílu v podílových fondech se běžně pohybuje kolem dvou procent. Teoreticky by tak klienti měli dosáhnout díky lepším investicím i na vyšší výnosy.

Podle Poklopa i tak zůstanou náklady na správu aktiv klientů ve fondech nižší než před rokem 2013, kdy se měnila pravidla a poplatky se zastropovaly. Předtím si podle něj fondy z úspor lidí braly 1,3 až 1,5 procenta ročně. Zákon neumožňoval dobrou kontrolu nad tím, kolik si fondy z úspor vezmou, klienti pouze měli garantováno, že se jim úspory ve fondech nebudou snižovat.

Penzijní spoření je dnes využíváno spíše jako výhodné spoření se státním příspěvkem. Ročně lze od státu dostat až 2 760 korun, když člověk spoří nejméně 1 000 korun měsíčně ze svého. Čtvrtinu klientů tvoří lidé, kteří už v důchodu jsou. Peníze včetně státní podpory si mohou najednou vybrat po pěti letech spoření a použít na cokoliv. A začít spořit znovu.

Obava ze ztráty odrazuje klienty

V poslední době počet klientů ve fondech klesá, nových účastníků přichází méně. Lidé se do penzijního spoření tolik nehrnou, protože se obávají ztráty. Od roku 2013 už totiž ve fondech neplatí garance neprodělku, fondy mohou více riskovat a dostat se tak teoreticky i do minusu.

To však pochopitelně není cílem fondových manažerů a ukazuje se, že při spoření na dlouhé období přinášejí volnější investiční pravidla celkové vyšší výnosy než garance každoročního neprodělku.

Od roku 2013 si nově spoření na penzi založilo přes 330 tisíc lidí, fondům se nyní říká účastnické. Fondům z předchozího období se říká transformované a je v nich 4,4 milionu klientů. Tam garance neprodělku a tedy i nízká míra výnosu, často nepokrývajícího ani inflaci, zůstává. Průměrně si lidé ukládají 580 korun měsíčně v transformovaných fondech a 700 korun v účastnických.

Novelu třetího pilíře penzijního spoření poslanci schválili v pátek, ještě ji musí potvrdit Senát. Platit by měla začít od příštího roku.

Autor:

Nejčtenější

Letištní halu v Düsseldorfu zaplavily kufry, cestující museli odletět bez nich

Na letišti v německém Düsseldorfu zůstalo kvůli poruše přepravního systému 2...

Stovky cestujících, kteří odlétali ve středu ráno z letiště v německém Düsseldorfu, potkala nečekaná komplikace. Kvůli...

Zima přichází z Německa. Nepomáhá ani Trumpova obchodní válka

Německá kancléřka Angela Merkelová

Je to trochu schizofrenní situace. Zatímco poslední „tvrdá“ statistická data z klíčových evropských ekonomik nejsou...

Rozkazy od Pamely přímo do ucha. Tak se pracuje ve skladu Albertu

V distribučním centru Albert v Březhradě u Hradce Králové využívají technologii...

Po distribučním centru Albert v Březhradě u Hradce Králové se pohybují lidé se sluchátky s mikrofonem. Po skladu se...

Bytovkám zdraží teplo. Vládní návrh budí emoce

Ilustrační snímek

Vláda ruší domovním kotelnám daňovou výjimku. Opatření může podle odhadů zdražit teplo desítkám tisíc domácností....

Retro je v kurzu. Klasické socialistické výrobky přežily i samet

Na stavebnici se za socialismu stály fronty. Otto Wichterle z ní dokonce v roce...

Kofola, Mototechna, Favorit nebo Merkur. To jsou značky, které se v průzkumu agentury Médea Research zaměřeného na...

Další z rubriky

Omluva nestačí. Rath trvá na 100 000 korunách od advokáta Pacovského

David Rath se Bývalý středočeský hejtman David Rath se v Hostivici vyjadřuje k...

David Rath podal ústavní stížnost ve sporu s advokátem Michalem Pacovským. Podle pravomocného verdiktu se Pacovský...

Drátenictví zachraňují ženy. Místo hrnců se nyní pletou hlavně ozdoby

Cechmistrová Cechu českomoravských uměleckých dráteníků Hana Maříková.

Typické vyvolávání: „Drátovat, letovat hrnce, spravovat,“ už dnes člověk na ulici nezaslechne. Přestože v celém Česku...

Těžba lithia narazila na problém, ministerstvo nedalo Australanům povolení

Průzkumný vrt v Cínovci.

Ministerstvo životního prostředí neodsouhlasilo australské firmě European Metals Holdings (EMH) stanovení dobývacího...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz