Pokud Češi nezačnou víc třídit, sběr odpadů se zdraží, říká ministerstvo

  5:00aktualizováno  19:43
Skládek už máme dost, budeme víc recyklovat a zbylým odpadem alespoň topit, plánuje ministerstvo životního prostředí. Hlavní úkol ale bude ležet na obcích. Protože platí za občany odpad a­ také organizují jeho sběr, samy rozhodnou, kam poteče obsah popelnic.

Skládka odpadu na Mostecku | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Víte, kolik vás stojí odpad? Zpravidla to bývá kolem pětistovky na osobu, dalších zhruba 500 korun doplácí obec ze svého vlastního rozhodnutí. Zpravidla proto, aby občanům ulevila. Z obecních rozpočtů tak starost o komunální odpad užírá pět až deset procent rozpočtu.

Jestliže nyní platí obce za svoz, třídění a likvidaci komunálního odpadu kolem tisícovky za občana ročně (jde o odhad, poslední dostupné statistiky pocházejí z ­roku 2015), za pět let by to mohlo být zhruba o pětinu víc. Důvodem je plánované zvýšení skládkovacího poplatku, přičemž skládkování je dnes pro obce klíčové.

Dnes činí poplatek 500 korun za tunu odpadu uloženého na skládku a představuje vlastně daň za nevyužití odpadu – obec ho totiž nevytřídí ani nespálí, pouze nechá zahrabat do země. Obce se obávají, že budou muset zvýšenou cenu promítnout do poplatků za popelnice, což je značně nepopulární krok.

V ­Kralupech nad Vltavou platí za odpadové hospodářství 14 milionů korun ročně. Město má vlastní technické služby, které směsný odpad vozí na skládku v Úholičkách, ten tříděný jim sváží a likviduje firma FCC.

Poplatky za popelnice přestalo město vybírat v roce 2014. „Začal stoupat počet neplatičů, dluhy rostly, lidé měli exekuce,“ vysvětluje Libor Lesák, místostarosta Kralup nad Vltavou. Místo toho obec zvýšila daň z nemovitosti.

V roce 2035 půjde díky třídění na skládky jen deset procent odpadků

„Máme hodně průmyslových podniků, na které to dopadlo především,“ dodává. Nulový poplatek za popelnice má aktuálně v Česku asi 300 obcí, patří mezi ně také zhruba 240 obcí, v jejichž katastru se nachází skládka a které inkasují skládkovací poplatek od ostatních.

Lenost je nepřítel ekologie

Skládkovací poplatek se drží na současné pětistovce od roku 2008, do roku 2024 by však postupně mohl vystoupat až na 1­850 korun za tunu směsného komunálního odpadu. Jenom by nešel celý obcím se skládkou v katastru, ale zčásti do Státního fondu životního prostředí.

Jak velká část to bude, záleží na ministerstvu, které připravilo nový zákon o odpadech a nedávno ho pustilo do vnitřního připomínkového řízení. Konečné slovo nicméně budou mít poslanci.

„Představa skládkovacího poplatku pro starostu, který ho má platit z­ rozpočtu, by byla nula. Chápeme ale motivaci změnit chování, aby se tak masivně neskládkovalo. Když to bude těch 1 ­850 korun, jsme schopni se s tím smířit za podmínky recyklační slevy,“ říká Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseka na Kolínsku s 2,5 tisíci obyvateli.

Deset zásad, jak (ne)recyklovat

Se slevou ministerstvo počítá. Pokud se obci podaří určité procento odpadů vytřídit (podle evropské směrnice by to v roce 2020 mělo být 50 procent), bude platit za tunu na skládce nadále jen pětistovku.

Dnes se v průměru třídí 38 procent komunálního odpadu. Ukazuje se totiž, že pokud má občan ujít více než 100 metrů ke speciální popelnici, jeho ochota třídit klesá. Starostům tak nezbude než v obcích rozmístit víc barevných popelnic.

Obce a odpad

Obce a odpad

Na druhou stranu i svoz a likvidace tříděného odpadu něco stojí. Je to dokonce dražší než svoz těch černých, směsných. Zvýšené náklady obcím částečně kompenzuje firma Eko-kom, která v tuzemsku trh s tříděným odpadem organizuje. Loni obcím jako odměnu vyplatila 1,3 miliardy korun.

Odpadovému byznysu dnes vládnou skládkařské společnosti. Končí u nich nejen polovina odpadu z domácností, ale v třídírnách ovládají také tok materiálu ze žlutých popelnic. Plastové zbytky, které se jim nevyplatí zpracovat, zahrabou na skládku, která je pořád ještě levná.

Sáhnout lidem nebo obcím do peněženek ale není hlavní účel nového zákona o odpadech. Ministerstvo chce dát prostor, aby vznikly zpracovatelské a recyklační firmy, které vytříděný odpad lépe využijí, případně spalovnám, jež ho aspoň přemění na teplo či elektřinu.

SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít

Sledovat další díly na iDNES.tv
Autor:

Nejčtenější

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci s ministryní financí za ANO Alenou...

Zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc korun na 300 tisíc korun od roku 2020 schválila v pondělí vláda. „Dospěli...

V žebříčku aerolinek České aerolinie propadly

Letadlo ČSA Boeing 737 - 500 míří z Prahy do Ostravy, kde dostane nový lak.

Na žebříčku společnosti AirHelp se České aerolinie umístily na 59. místě ze 72 hodnocených aerolinek. Jako nejlepší se...

Boeingy nikdo nechce. Do firmy nepřišla objednávka ani na jeden typ letadla

Boeing 737 MAX 8

Špatné časy Boeingu pokračují. Poté co si v březnu nikdo neobjednal problémový letoun 737 Max, výrobce letecké techniky...

Z Prahy do Brna autem na baterky. Jedno nabití elektrickému golfu nestačilo

Volkswagen e-Golf

Budoucnost automobilismu? Zatím ne. MF DNES zkoušela, jak se žije s elektrickým golfem. Ve městě funguje obstojně, ale...

Vlak jako metro. Na pražské letiště se pojede o 10 minut rychleji

Vizualizace části úseku vlaku na ruzyňské letiště - Masarykovo nádraží v Praze.

Vlakem nebo metrem na pražské letiště? Zatímco Pražáci by raději pro chybějící spojení do centra města preferovali...

Další z rubriky

Bankovní asociace vítá plán vlády na vytvoření Národního rozvojového fondu

ČSOB - ilustrační snímek

Česká bankovní asociace přivítala plán vlády na vytvoření Národního rozvojového fondu, do kterého by přispívaly banky...

Recyklace se musí vyplatit. Část plastů končí kvůli nákladům na skládce

Smršťovací fólie na PET lahvích obsahuje chlor. Proto bez odstranění takzvaného...

Některé plasty se nerecyklují, protože by to bylo drahé. Končí na skládkách či ve spalovnách. Nejznámější z...

Výdaje na varroázu rostou, loni dosáhly 30 milionů. Včely ale umírají dál

Včela medonosná (28. února 2019)

Boj proti kleštíkovi včelímu, který je schopen přes zimu zlikvidovat celé včelstvo, čím dál víc vysává dotace pro...

Najdete na iDNES.cz