Revoluce ve zpracování odpadů. Žhavé plazma je promění v užitečný plyn

  5:00aktualizováno  5:00
S odpadem se dá dělat spousta věcí. Může se odvézt na skládku, recyklovat nebo spálit ve spalovně. Ve stínu kokořínských lesů, v areálu bývalé mlékárny v Dubé u České Lípy testují, jak ho nechat „zmizet“ pomocí plazmových hořáků.

Společnost Millenium Technologies představila 28. listopadu 2018 pokusný reaktor v hale vědeckotechnického parku v Dubé na Českolipsku, kde začala testovat technologii plazmového zplyňování pro likvidaci odpadu. Reaktor je schopný zpracovat za hodinu 100 kilogramů odpadu. Pro zplyňování se používají testovací materiály, jako jsou pelety. Na snímku je plazmatron - nástroj pro výrobu plazmatu, pomocí kterého se v reaktoru vytváří teplota potřebná ke zplyňování. | foto: ČTK

Výhodou je, že získaný plyn – podobný svítiplynu, který znali už naši předci – nevyletí komínem jako spaliny, ale je možné ho použít k výrobě elektřiny a tepla v kogenerační jednotce. Část elektřiny spotřebuje samotné zařízení a přebytky se dají prodat do sítě.

Fotogalerie

„Díky tomu jsou příjmy nejen na vstupu, jako poplatky za zpracování odpadu, ale také na výstupu,“ říká Grischa Kahlen, šéf společnosti Millenium Technologies, která testovací jednotku provozuje. Nyní se zaměřuje zejména na čistírenské kaly, tedy odpad z čističek. Jen hlavní město vyprodukuje ročně kolem 220 tisíc tun mokrých kalů, které dnes končí na skládce v Benátkách nad Jizerou.

V pokusném reaktoru nyní „zpracovávají“ vysušené kaly z Karlových Varů. Než skončí v reaktorové nádobě, vypadají jako malé peletky. Plazmový hořák s výkonem 85 kilowattů je díky výronu plazmatu o teplotě tři až pět tisíc stupňů během chvilky „zničí“.

Zpracovat lze cokoliv

Organické sloučeniny se rozloží a vznikne syntézní plyn. A z nádoby, kde se teplota pohybuje kolem 1 250 stupňů, „teče“ i struska – anorganické složky jako sutě, písky, popeloviny, která se následně zchladí. Podle Kahlena je nevyluhovatelná, a tudíž není nebezpečná pro životní prostředí. Dá se následně využít například jako stavební materiál.

Jak se zbavit odpadu pomocí plazmy

Technologii je možné ale využít i pro bezpečné zpracování nemocničních a jiných kontaminovaných odpadů či problematických látek. Hodně si pro využití technologie slibuje také od nové německé legislativy, která nařizuje, aby všechny čističky v městech nad 50 tisíc obyvatel separovaly nebezpečný fosfor z čistírenských kalů v roce 2030.

Prostor podle něj existuje také u komunálního odpadu, pro který bude za několik let platit zákaz skládkování. „S pomocí plazmy se dá zpracovat jakýkoliv materiál,“ říká Kahlen. Je ale značně nesourodý, takže je třeba ho před použitím roztřídit a vysušit.

V Dubé je nyní zkušební reaktor, příští rok tu chce firma testovat pětkrát větší, který posléze převezme konkrétní zákazník. Proti provozu v minulosti protestovali ekologové s odkazem na chráněnou krajinnou oblast. Zařízení s plazmatronem by se podle nich mělo posuzovat jako spalovna odpadů, která v oblasti nesmí být. Kahlen však namítá, že v lokalitě jde pouze o testovací zařízení, kam se odpady nebudou vozit.

Společnost, kterou vlastní napůl Kahlen a firma Solar City, investovala do projektu v minulých dvou letech přes 40 milionů korun. „V příštím roce počítáme s další investicí v objemu 20 milionů korun z vlastních prostředků,“ říká Kahlen.

„Také začneme částečně čerpat dotaci na projekt Microplasma, tedy kontejnerové provedení plazmového reaktoru, s jehož dokončením počítáme v dubnu 2020. Jeho rozpočet je zhruba 64 milionů korun, z čehož je okolo 62 procent hrazeno z dotačních zdrojů,“ dodává Kahlen.

Energetický přínos

„Spalování odpadu za vysokých teplot má obecně smysl pro životní prostředí. Dokáže si poradit s odpady, které nejsou recyklovatelné, jako jsou například pneumatiky. Navíc má energetický přínos,“ říká Jiří Bank, který ve společnosti EFG Kralice na Hané buduje středisko svozu a třídění biologicky rozložitelného odpadu.

Podle něj by podobné projekty či další způsoby energetického zpracování odpadu měly být strategickým zájmem státu. „Nesmí se donekonečna ustupovat skládkařům,“ dodává.

Zatímco v Česku je tato technologie dosud ojedinělá, ve světě už na několika místech funguje. Už od roku 2002 stojí zařízení u japonských měst Mihama a Mikata a zpracovává denně 17 tun komunálního odpadu a pět tun čistírenských kalů. Další zařízení existuje od roku 2009 například v indickém městě Pune, kde se s pomocí plazmatu zpracovávají různé druhy nebezpečných odpadů. Jeho kapacita je 72 tun odpadu denně. Technologii v těchto případech dodává společnost Westinghouse Plasma.

Další projekty existují například v USA či v Číně. Některé pokusy však skončily neúspěchem, ať už kvůli nedostatku financí či nedotažené technologii.

Vznikají také projekty, jak z komunálních odpadů pomocí této technologie vyrobit syntetická paliva. O něco podobného se pokoušejí třeba British Airways, cílem je snížit emise skleníkových plynů.

Nejčtenější

ANALÝZA: Auta zdraží, hrozí kolaps trhu. Poděkujte Bruselu

Nová platforma koncernu Volkswagen pro elektrická auta

Volkswagen řekl, co se ostatní bojí říct nahlas: Kvůli přísnějším limitům CO2 auta výrazně podraží. Automobilky jsou...

Češi usilovně třídí, recyklaci PET lahví však bojkotuje „rukávek“

Smršťovací fólie na PET lahvích obsahuje chlor. Proto bez odstranění takzvaného...

Češi patří v Evropě v třídění PET lahví mezi lepší spotřebitele, zpět se těchto lahví vybere osm z deseti. Některé...

Scala startuje na 370 tisících. Škoda chce Čechům nabídnout bohatou výbavu

Škoda Scala

Škoda v pátek startuje prodej svého nového vozu. Základní provedení modelu Scala s benzinovým agregátem 1,0 TSI/70 kW s...

VIDEO: Semafory k WC, pohyby jako robot. Jak to chodí v českém Amazonu

Lidé s vozíky projíždějí labyrintem uliček, kde je v regálech naskladněno 20...

Distribuční centrum Amazonu v Praze působilo dosud spíš jako nedobytný hrad. Jak to uvnitř chodí, se veřejnost...

Topíme svíčkou. Nové bytovky už musí mít téměř nulovou spotřebu energie

ilustrační snímek

Všechny nové budovy s obytnou plochou větší než 350 metrů čtverečních musí mít od prvního ledna téměř nulovou spotřebu...

Další z rubriky

Cena dřeva za rok klesla o polovinu. Na kůrovci se dá ale i dobře vydělat

Práce s motorovou pilou je hlučná. Ve Žďáru to bude v neděli problém.

Pro majitele lesů je to pohroma. Cena za kůrovcové dřevo balancuje na hranici ziskovosti a nic nenapovídá tomu, že se...

Krúpa pošilhává po lithiu v Česku. Chce koupit firmu Geomet, majitel odmítl

Slovenský finančník Pavol Krúpa vlastnil společnost Serbina Consulting do...

Společnost České lithium, která je součástí investiční skupiny Krupa Global Investments slovenského podnikatele Pavola...

Češi budou víc klikat kvůli jídlu, věří e-shopy. Čekají rychlý růst

Ilustrační snímek

Loňský rok byl pro e-shopy nadmíru úspěšný. Nejvíce narostly ty, které nabízejí jídlo a pití, a to o více než padesát...

Najdete na iDNES.cz