„Aktuální spotřeba všech kovových obalů představuje zhruba pět kilogramů na osobu, nápojových plechovek zhruba 1,5 kila na osobu,“ řekla iDNES.cz Petra Roubíčková, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí. Právě relativně malé zastoupení plechovek v celkovém ročním objemu odpadů je důvod, proč se v minulosti na jejich třídění nekladl tak velký důraz jako třeba na plast nebo sklo.
Přitom právě plechové obaly jsou pro přírodu nejhorší. „Plechovky jsou nápojovým obalem, který má v rámci svého životního cyklu největší dopad na životní prostředí,“ varuje Roubíčková. A zatímco u plastů se řeší především to, jak se zbavit použitých PET lahví a dalšího umělohmotného odpadu, aby se nehromadil v přírodě, u plechovek se skrývá jádro problému už v jejich výrobě.
Konkrétně jde o proces výroby hliníku z bauxitu, při kterém vzniká toxický červený kal. Tato odpadní látka je silně zásaditá a má zvýšený obsah radioaktivních látek. Navíc se jí dá zbavit jen velmi těžko. Dříve se toxický kal ukládal na skládky nebezpečného odpadu, v současné době většinou končí na takzvaných odkalištích.
Kolik červeného kalu při procesu vznikne, záleží na kvalitě suroviny, ze které se kov vyrábí. Podle oficiálních údajů může při výrobě jedné tuny hliníku vzniknout 1,6 až 3,7 tuny kalu. Tedy až trojnásobek odpadu než vzniklé výsledné suroviny.
Červený kal je přitom potencionálně velmi nebezpečný. Příkladem může být ekologická katastrofa v Maďarsku z roku 2010, kdy kvůli protržené hrázi odkaliště zemřelo deset lidí.
Plechovek se vytřídí jen třetina
Obce mají povinnost třídit kovy už od roku 2015. Síť kontejnerů na kovy se sice rozšiřuje, ale zatím je dostupná sotva pro polovinu obyvatel České republiky. Podle společnosti EKO-KOM, která u nás zajišťuje sběr a recyklaci odpadu, jsou speciální kontejnery a pytle na kovový odpad k dispozici v 1800 obcích. Pokrývají tak čtyři miliony obyvatel, kteří mohou toto třídění využít.
Pivovary spouštějí dobu hliníkovouPraktické plechovky však zatěžují přírodu  |
Převedeno na čísla: v celé České republice je k mání 7 105 kontejnerů, kam je možné kovový odpad vytřídit. Takže statisticky připadá jeden kontejner na zhruba 1500 obyvatel.
Kovy je také možné odvést do sběrných dvorů. „Hliníkové plechovky na nápoje námi nejsou detailně evidovány, ale dle našeho kvalifikovaného odhadu je dosahováno recyklace mezi 25 až 35 % kovových obalů na nápoje,“ doplňuje mluvčí EKO-KOM Lukáš Grolmus.
O problematiku se začali zajímat samotní výrobci nápojů, kteří plechové obaly distribuují. Nově vzniklá asociace WIACA letos v listopadu zavedla po celé republice zatím zhruba tři desítky míst, kde se plechovky sbírají ke specializované recyklaci. Na některých sběrných bodech dokonce členové asociace zavedli také vlastní systém zálohování, který je placen z provizí výrobců. „Chceme nastartovat zálohování a recyklaci nápojových plechovek v České republice. Je to jediný způsob, jak s plechovkami ekologicky a zodpovědně nakládat,“ vysvětlil iDNES.cz tiskový mluvčí asociace Přemysl Adamec.
„Stát ani soukromé subjekty zatím nejeví zájem o zlepšení situace, proto jsme se do toho pustili. Cílem je celoplošné zavedení zálohování plechovek a co největší podíl zrecyklovaných nápojových plechovek, ideálně stoprocentní,“ říká Adamec. Dlouhodobým cílem by podle něj mělo být také vybudování speciálního recyklačního centra na nápojové plechovky, které je schopné vytvořit plechovky nové.
Zelený koš v kině
Speciální papírové koše na plechovky jsou aktuálně k vidění především v kavárnách a kinech. Na některých místech dostane navíc zákazník prostřednistvím emailu poukázku na zálohu, kterou si může nechat vyplatit na účet, nebo ji přenechat asociaci na pomoc s rozvojem projektu.
Recyklování plechovek je složité
Recyklace hliníku se na linkách v České republice provádí, ale recyklace plechovek je problematická. Množství materiálu, který se použije na výrobu plechového nápojového obalu, je totiž poměrně malé. Plechovky totiž musejí být lehké, navíc menší množství hliníku jejich výrobu přirozeně zlevňuje. Zároveň však tenký hliník v tavící peci velmi snadno shoří. I kdyby se tedy recyklovaly všechny použité plechovky, bez speciálních linek se stejně podstatná část plechu nenávratně ztratí.
Na druhou stranu kvalita zrecyklovaného hliníku je vysoká. „Kvalita sekundárního, tedy recyklovaného hliníku je stejná jako hliníku primárního, vyrobeného z bauxitu,“ vysvětluje Jakub Marvan ze společnosti Anbremetall, která se jeho recyklací zabývá. Hliník tak může být znovu bez problémů použit k výrobě nápojových obalů. To je luxus, kterého se třeba u plastového odpadu dosahuje jen velmi těžko. Z vytříděných PET lahví se většinou vyrábí plast nižší kvality.
Případné zálohování PET lahví by mohlo situaci s plechovkami zhoršit. „Debata o zálohování nápojových obalů se aktuálně točí kolem PET lahví. Pakliže by se zálohy na PET lahve zavedly, měly by se jednoznačně začít zálohovat i plechovky,“ vysvětluje Roubíčková. Výrobci by se totiž mohli z umělé hmoty částečně přeorientovat právě na plechovky, což by nebylo žádoucí.
