V roce 2005 činil zisk největších obchodů 3,15 miliardy korun, v roce 2021 už 15,3 miliardy korun. Tržby za stejné období stouply ze 172 na 369 miliard korun, přičemž inflace za toto období činila celkem 36,5 procenta. Přibližně stejně jako tržby rostla i průměrná mzda, která se zvedla z 18,3 tisíce korun na 37,8 tisíc Kč.
„Rozdíl mezi tím, za kolik firmy nakoupily a za kolik prodaly, tedy obchodní marže, se postupem času zvyšoval. V této souvislosti rostla také obchodní přirážka vyjadřující, kolik si firmy k nákupní ceně přirazily. Průměrná úroveň obchodní marže a obchodní přirážky rostla zejména mezi roky 2015 až 2021,“ řekl Radek Náplava z Ústavu ekonomie Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity. Hrubá marže obchodů vzrostla z 1,8 procenta na 4,1 procenta.
Podle Náplavy by mohlo být za zvýšením zisku v roce 2021 i to, že obchody už tolik neinvestují do svého rozvoje. „Teď máte maloobchodní krám na každém rohu,“ vysvětlil. Na podrobnější informace ohledně investic maloobchodů se pak chce zaměřit v dalším šetření.
Výše zisku byla malá, investic hodně
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza MF DNES sdělil, že začátek tisíciletí byl ve znamení prudkého rozvoje obchodní sítě a že výstavba vlastních obchodů, budování efektivní logistiky i vývoj vlastních výrobků jsou investičně extrémně náročné. „Za posledních 15 let investovaly obchodní řetězce do svého podnikání v ČR přes 220 miliard korun. Hospodářské výsledky se proto pohybovaly hluboko pod průměrem zemí, kde byla síť prodejen už vybudována,“ uvedl. Ziskovost se tak podle něj dostala na evropský průměr.
Hrubý zisk firem v oboru roste od roku 2013, kdy se odrazil ode dna s dvěma miliardami. Tehdy byly v zemi ještě prodělečné obchody InterSpar a Spar, které o rok později koupila skupina Ahold. Plošně špatné výsledky, které se částečně odrazily i na situaci v ČR, mělo také Tesco.
Antimonopolní úřad si řekne o pravomoci, aby mohl více zasahovat do maloobchodu |
Studie také ukazuje, že v ČR funguje na maloobchodním trhu tzv. asymetrický oligopol, tedy že většinu trhu ovládá šest firem, kde největší je s 28 procenty skupina Schwarz. Následuje Rewe Group (Billa a Penny) s 15 procenty a dále pak jsou mezi hlavními hráči Albert, Tesco a s odstupem Globus.
Pět největších firem ovládá 70 procent trhu, což je podle výzkumníků z hlediska Evropské unie průměr na úrovni Estonska, Německa, Srbska nebo Velké Británie. Vyšší hodnoty jsou například v Belgii nebo ve Francii, kde největší podniky mají až 85 procent trhu, nebo na Slovensku či v Rakousku. Naopak méně koncentrovaný je trh v Maďarsku či Polsku..
Růst obchodů nebyl skrze akvizice
Prakticky žádné změny z hlediska podílu na trhu se ale neuskutečnily skrze akvizice firem – s dvěma výjimkami. První je z roku 2006, kdy Tesco koupilo 27 obchodů odcházejícího německého řetězce Edeka a podíl na trhu mu tak stoupl o procentní bod. Druhou pak nákup 150 diskontů Plus v roce 2008 skupinou Rewe, které se následně podíl zvýšil o 3,5 procentního bodu. Ale například investice Aholdu do zmíněného Sparu tržní podíl firmě prakticky nezvýšila.
Hlavní změny na trhu, například nárůst Lidlu ze 4,3 na 15,5 procenta, byl na základě organického růstu firmy, tedy schopnosti přetáhnout zákazníky na svou stranu.
Antimonopolní úřad po 10 měsících od podnětu stále zkoumá předloňské ceny cukru |
Výzkum byl do velké míry založen na údajích z výročních uzávěrek firem. Za rok 2023 ještě nejsou známé, do celkových výsledků pak nemohli badatelé zařadit ani rok 2022. Kaufland, jehož finanční rok nekončí 31. prosince, ale až 28. února, totiž své výsledky ještě nezveřejnil.
Absence roku 2022 je podle Prouzy škoda; tvrdí, že by z nich bylo vidět, že obchody, na úkor svého zisku, absorbovaly část tehdejšího zdražování.
Výsledky odborníci prezentovali na půdě Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který je v poslední době kritizovaný například ministrem zemědělství Markem Výborným. Ten v minulosti opakovaně upozorňoval na výši obchodních přirážek u jednotlivých komodit nebo vysoký počet supermarketů v ČR. Podle předsedy ÚOHS Petra Mlsny studie prokazuje, že v maloobchodu situace ohledně konkurenčního prostředí špatná není.
Úřad tento týden předal ministrovi návrhy ohledně zvětšení svých pravomocí. Dává do diskuse možnost zjišťovat od operátorů se souhlasem státního zástupce informace o poloze mobilních zařízení lidí podezřelých z kartelových dohod, nebo zpětné hodnocení fúzí.
