ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Shutterstock

Mnohačetné exekuce v Česku rostou. Je to systémová chyba, říkají experti

  • 46
Novela insolvenčního zákona stále vyvolává diskuse. Jejím cílem je zkrátit oddlužení z pěti let na tři roky. Zatím se počítá s tím, že zbavit se rychleji svých dluhů budou moci podnikatelé i občané. Podle obhájců novely by rychlejší oddlužení mohlo pomoci lidem ven z mnohačetných exekucí.

Kratší oddlužení svým členským státům nařizuje Evropská unie. Její směrnice se ale týká pouze podnikatelů, jimž chce kratším oddlužením umožnit rychlejší návrat k podnikání. V případě včasného nepřijetí Česku hrozí milionové sankce. Odpůrci ale namítají, že tak rychlé oddlužení vysílá zprávu, že dluhy není třeba platit. Věřitelům významně klesne návratnost prostředků, které půjčili. To se týká i státu, který je častým věřitelem.

Obhájci návrhu naopak tvrdí, že takto nastavená insolvence dlužníky rychleji dostane zpět do ekonomického života. Návrh novely navíc počítá i s podrobnějším zkoumáním částky, kterou se dlužník zavazuje měsíčně splácet.

„V Česku máme pořád téměř 700 tisíc lidí v exekuci, zvyšuje se podíl těch, kteří mají více než jednu exekuci, razantní nárůst je u těch, kteří mají dokonce více než čtyři exekuce. Tito lidé nemají jinou cestu než zvolit oddlužení. Zaměstnat takového člověka je i velká zátěž pro zaměstnavatele. Nemáme v Česku totiž systém, kdy by jeden člověk měl jednoho exekutora,“ uvedl Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.

„Máme dluhy, které se v normální společnosti nevyskytují. Například za jízdu načerno, které vyšly na čtyři tisíce, se nyní vyšplhaly na sto tisíc. Stejně tak dluhy na nájmu. Stačilo, aby samoživitelku opustil partner, a za dva nezaplacené nájmy měla dluh půl milionu,“ dodal Hůle.

„Máme tu možná půl milionu lidí, kteří by měli jít do insolvence, ale raději jsou stále v exekuci,“ upozornil insolvenční správce Jakub Backa na situaci, kdy je splátka v exekuci nižší než ta v insolvenci.

Podle expertů jsou mnohačetné exekuce systémový nesmysl. Situace předlužení lidí by se měla řešit jinak, ne hromaděním dalších nesplatitelných dluhů.

Česko je pozadu

Ze zemí EU se zatím kromě Česka nevypořádalo s novelou pouze Bulharsko, Maďarsko, Lotyšsko a Belgie. Polsku a Kypru už zbývá jen pár detailů k dotažení. „Česko je velmi pozadu a měli bychom s tím už něco udělat,“ říká Hůle.

Ve většině zemí byly nastaveny podmínky pro oddlužení spotřebitelů stejně jako u podnikatelů. Oddlužení jim tedy je umožněno za tři roky. „Například ve Francii u lidí, kteří jsou nemajetní, probíhá oddlužení rychle. Naopak ti, kteří mají nemovitost, mohou mít prodlouženo oddlužení až na sedm let s tím, že nepřijdou o bydlení,“ dodal Hůle.

„Máme vysoký podíl živnostníků i těch, kteří nemají vůbec žádné zaměstnance. Máme tu švarcsystém. Jsou tu lidé, kteří dostávali podnikatelské půjčky, přestože nikdy nebyli skutečnými podnikateli,“ říká dále Hůle s tím, že tito lidé by nelogicky měli jiné podmínky oddlužení než spotřebitelé.

Řada lidí v exekucích také redukuje oficiální příjmy. „To přiznává 54 procent ekonomicky aktivních lidí ve vícečetných exekucí,“ upozornil sociolog Daniel Prokop. Podle něj tito lidé budou mít velmi nízké důchody. Ztráty v daních mohou být pět až dvanáct miliard. Exekuce podle Prokopa mohou prohlubovat regionální sociální rozdíl i celou další dekádu.

Novela podle Hůleho přinese ekonomický restart. Klade také podmínku, že lidé v oddlužení budou muset mít adekvátní příjmy. Bude se tedy přísněji sledovat, zda dlužník opravdu platí tolik, kolik může.

Kontrola bude zároveň probíhat během oddlužení, pokud člověk nebude plnit podmínky, tak v oddlužení končí. Dojde i k rychlejšímu splacení dluhu na výživné. Oddlužení také bude možné prodloužit až o jeden rok. „Recidivy se nebojíme, další oddlužení by už pak totiž bylo pětileté,“ dodal Hůle.

„Máme staré dluhy z nemravných půjček, kdy při přezkumu by se příslušenství škrtlo. Je to riziko těch věřitelů, že společnost jednou řekne, že tyto praktiky nebudeme tolerovat,“ dodal ekonom Miroslav Zámečník.

Často se také diskutuje, že zaměstnávat lidi s exekucemi je velká zátěž pro zaměstnavatele. „Náklady na straně zaměstnavatelů jsou a jsou nemalé. Tím nákladem je především, že někteří zaměstnanci v šedé zóně po dvou měsících odchází, protože v mezičase mu přišly tři exekuce a je mu už nevyplácí pracovat. Buď tedy dělá načerno, nebo má co dva měsíce mění zaměstnavatele či oficiálně přiznává jen minimální příjem,“ upozornil Tomáš Urban, ředitel logistické firmy.

Odpůrci kratšího oddlužení namítají, že stát tak přijde o 15 miliard korun. Podle Prokopa je to ale nesmysl. „Výpočet stojí na tom, že do oddlužení půjde 300 tisíc lidí, že splatí jen 6 procent z dluhu a že jejich dluhy jsou přes milion. Ta čísla se ale nezakládají na realitě. Naopak věřitelé dostanou více, protože lidé, kteří by normálně do insolvence nešli, do nich půjdou. Lidé se také vrátí do normálního ekonomického života,“ upozornil Prokop s tím, že k růstu zájmu o oddlužení by pomohla také větší informovanost veřejnosti.