Rozladěné Němce čeká od 1.ledna 2007 zvýšení daně z přidané hodnoty ze 16 na 19 procent. Daň tedy bude ještě o procento vyšší, než vláda původně tvrdila.
Vláda si od nepopulárního kroku slibuje zalátání děravého rozpočtu. Německo již několik let po sobě nezvládá jednu z nejdůležitějších podmínek pro euro: udržení schodku pod hranicí tří procent hrubého domácího produktu.
Ekonomové však upozorňují, že zvýšení daně, a tedy zdražení zboží v obchodech spolehlivě zavře peněženky Němců. Ti po letech střízlivého utrácení začali v poslední době opět více utrácet, a tak pomáhali roztáčet kola plahočící se německé ekonomiky.
Podle některých odhadů se příští rok tempo hospodářského růstu sníží z 1,8 na 1,2 procenta. Němci jsou pověstní svou spořivostí a podle výzkumů se až 60 procent zákazníků rozhoduje podle cen. Proto se prodejci a výrobci musí rychle vyzbrojit takovou strategií, aby do obchodů přilákali kupující i přes vyšší DPH.
"Obchodníky obchází strach," tvrdí James Bacos, poradce Mercer Management Consulting. Při posledním zvýšení daně v roce 1998 z 15 na 16 procent trvalo skoro rok, než se lidé opět vrátili k utrácení. Experti z Hospodářského institutu v Kielu se obávají, že tentokrát to potrvá nejméně dva roky.
Očekává se, že podraží zejména produkty s nízkými a středními cenami, také sítě drogerií a obchody se stavebním materiálem. Nejméně jsou zvýšením daně znepokojeni majitelé luxusních butiků či prodejci aut.
Kromě zvýšení DPH vláda zároveň sníží 13. plat státních úředníků na polovinu. Zredukovány mají být i příplatky na osobní dopravu a za noční směny nebo za práci o nedělích či svátcích. Balíkem rozsáhlých opatření chce spolkový ministr financí Peer Steinbrück do roku 2009 odlehčit státní pokladně celkem o 117 miliard eur.
Hlasování v Bundestagu bylo v pátek jmenovité a povinné, což nařídila kancléřka Angela Merkelová. Ministr financí Steinbrück a další koaliční politikové obhajovali zvýšení daně, kterému nešlo zamezit.
"Dieta bez námahy není možná," řekl Steinbrück a výčitky opozice označil za ryzí populismus. Podle Steinbrücka měla vláda volbu mezi dvěma zly - zvýšením daní a růstem státního dluhu.
