A dodává: "Zbytek dne trávím se zákazníky nebo na jednáních a setkáních se zaměstnanci. Dva až tři dny v týdnu cestuji po světě, i když výlety na jiné kontinenty mohou být i delší."
Právě tato devětačtyřicetiletá Finka byla porotou deníku Financial Times vyhlášena nejvlivnější manažerkou Evropy a dominuje žebříčku 25 nejúspěšnějších šéfek ze starého kontinentu.
Baldaufová patří do týmu manažerů, které si před čtrnácti lety vybral jako své spolupracovníky šéf největšího výrobce mobilů na světě Jorma Ollila, když se rozhodl vybudovat z výrobce gumových holinek moderní technologickou firmu. A Baldaufová, která má v Nokii na starosti rozvoj mobilních sítí, je ve firmě dodnes.
Žebříčku nejúspěšnějších manažerek dominují zástupkyně severní Evropy a Británie. V první pětici jsou čtyři, v pětadvacítce jich je pak celkem dvanáct.
Kromě Baldaufové se v první pětce umístila ještě šéfka britské zdravotnické firmy Bupa Valerie Goodingová, Američanka Rose Maria Bravo, která během sedmi let dokázala z britského výrobce pláštěnek Burberry udělat módní značku, prezidentka švédské telekomunikační skupiny TeliaSonera Marie Ehrlingová.
Právě země ze severu starého kontinentu mají z evropského pohledu nejvyšší zastoupení žen ve vysokých manažerských pozicích. Například v Norsku tvoří 18 procent členů výkonných orgánů velkých firem ženy, ve Švédsku je to 17 procent, v Británii 16 a ve Finsku 11 procent.
Naopak země z jihu Evropy jsou na tom z pohledu postavení žen ve vysokých pozicích mnohem hůře. Například v Itálii obsazují ženy jen dvě procenta těch nejvyšších manažerských postů ve velkých firmách. Země Iberského poloostrova, tedy Španělsko a Portugalsko, jsou na tom jen o málo lépe, ženy tam obsazují jen 4 procenta postů v řídicích orgánech korporací.
Pod evropským průměrem jsou však i takové ekonomické velmoci jako Německo, Francie nebo Nizozemsko.
Česko v žebříčku 25 nejvlivnějších manažerek Evropy svou zástupkyni nemá. Na rozdíl od Polska. Wandu Rapaczynskou, která v současnosti šéfuje jednomu z největších východoevropských vydavatelství, mediální skupině Agora.
Rapaczynská však své manažerské "ostruhy" získala v Americe, kam v jedenadvaceti letech emigrovala. Po kariéře psycholožky se nakonec dostala k řízení a stala se viceprezidentkou Citibank pro nové projekty. Po pádu komunistického režimu v Polsku se však do vlasti vrátila a za jejího šéfování se z Agory stal koncern, kterému patří 29 lokálních rádií, 14 magazínů, reklamní agentura a deník Gazeta Wyborcza.
To sedmapadesátileté Rapaczynské a několika jejím spolupracovníkům umožnilo stát se po vstupu firmy na burzu milionáři.
|
Tabulka 10 nejvýznamnějších manažerek v Evropě (jméno, firma, země, obor) Pramen: FT |
