První z výzev pro teplárenství je určená pro menší projekty, které obdrží podporu do 15 milionů eur (asi 390 milionů korun). Vyhrazeno jim je 1,4 miliardy korun. Druhá výzva je pak pro nákladnější projekty, pro které je k dispozici pět miliard korun. Větší projekty se budou při schvalování individuálně předkládat Evropské investiční bance, přičemž předtím musí projít i individuálním posouzením z hlediska veřejné podpory.
Elektronický příjem žádostí bude v obou výzvách programu HEAT zahájen v poledne 24. května prostřednictvím Agendového informačního systému Státního fondu životního prostředí. Žádosti mohou podávat všichni zájemci, kteří se už dříve zapojili do předregistrační výzvy. Příjem žádostí bude ukončen 14. ledna 2022, přičemž množství peněz ve výzvě může být navýšeno nebo upraveno.
Teplárny aktuálně tíží vysoké ceny emisních povolenek, které jim markantně zvedají náklady. „Je to problém především menších výrobců tepla do 200 megawattů, kterým vyprší přechodné období pro emisní limity koncem roku 2022 a do té doby musí mít nové technologie, jež nahradí dnešní uhelné kotle. My jim na přechod na čistý zdroj přispějeme až 80 procent způsobilých výdajů a zároveň lidem ve městech zajistíme cenově dostupné teplo,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.
Z dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, vyplývá, že cena povolenek je nyní dosud nejvyšší - kolem 48 eur (asi 1248 Kč) za tunu oxidu uhličitého vypuštěného do atmosféry. Nízké ceny povolenek panovaly na trhu řadu let až do roku 2017, chvíli byla jejich cena prakticky nulová. Důvodem obratu bylo podle odborníků mimo jiné zavádění takzvané tržní stabilizační rezervy s cílem korigovat množství povolenek na trhu. Brabec uvedl, že při ceně povolenky 50 eur by ve fondu bylo k dispozici 250 miliard korun.
Ředitel SFŽP Petr Valdman dodal, že minimálně 30 procent z peněz obou výzev půjde do takzvaných uhelných regionů. „Podpoříme jak rekonstrukci, tak náhradu starého zdroje za nový, v obou případech je ale podmínkou, že musí dojít ke změně paliva ze špinavého na čisté. V závislosti na velikosti podniku a regionu se výše dotace bude pohybovat v rozmezí od 45 do 80 procent, přičemž nejvíce zvýhodníme malé podniky v uhelných regionech,“ sdělil.
Tlak na banky roste. Nemají půjčovat firmám, které spalují fosilní paliva |
„Česko je jednou z mála evropských zemí, která má silně vyvinutou síť dálkového zásobování teplem, jež pochází převážně právě z uhelných elektráren,“ připomněl ministr průmyslu Karel Havlíček. Jeho resort bude podle něj podporovat projekty na modernizaci nebo výstavbu rozvodů tepla také z takzvaného Fondu obnovy, než i tato oblast přejde pod Modernizační fond. Brabec uvedl, že do investice do životního prostředí budou v ČR v rámci všech programů do roku 2030 činit více než 300 miliard korun, možná i více než 400 miliard korun.
Do předregistračních výzev spuštěných pro tři z devíti oblastí programů Modernizačního fondu loni v listopadu dorazilo přes 9000 záměrů. Převažovaly projekty výstavby fotovoltaických elektráren. Cílem předregistračních výzev bylo podle ministerstva životního prostředí zmapovat, jaké projekty se chystají a ověřit jejich připravenost. Do ostrých výzev se teď mohou přihlásit jen ti, kteří se zúčastnili předregistrační fáze. Ostatní zájemci musí počkat na výzvy vyhlášené v roce 2022.
Na zveřejněné výzvy v květnu navážou výzvy zaměřené na obnovitelné zdroje v energetice a snižování skleníkových plynů v průmyslu. Do konce roku by pak ministerstvo životního prostředí chtělo představit zbylé programy v detailu pro přípravu projektů a tam, kde to bude žádoucí, vyhlásit předregistrační výzvy. Peníze z Modernizačního fondu se bude možné čerpat na širokou škálu projektů - od modernizace veřejného osvětlení, pořízení elektrobusů, energetických úspor v budovách i průmyslu až po výstavbu fotovoltaických či větrných elektráren.
