Do správních rad nadací totiž mají zasednout blízcí spojenci maďarského premiéra Viktora Orbána. V některých případech jde dokonce o jeho ministry. Vedení nadací má podle návrhu zákona volit přímo maďarská vláda. Členové správních rad budou mít možnost sloužit ve funkci doživotně. Legislativa je tak prakticky chrání před odvoláním, píše Bloomberg.
Jde o více než desítku nadací, které mají dohlížet na jedenáct státních univerzit a na další instituce v zemi. Spolu s vysokými školami budou mít nadace kontrolu nad státními aktivy v hodnotě miliard eur, jde například o nemovitosti nebo o podíly v ropném koncernu MOL a v obří farmaceutické firmě Gedeon Richter.
Návrh zákona říká, že moderní doba vyžaduje reorganizaci univerzit a přehodnocení role státu. Maďarská vláda argumentuje tím, že nadace budou dotčené instituce řídit mnohem efektivněji. Budapešť zároveň požádal Evropskou unii, aby směřovala pětinu z částky, kterou má Maďarsko dostat z pandemického fondu obnovy, právě na tuto „modernizaci univerzit“.
Orbán v ohrožení
Podle maďarských opozičních stran se tímto krokem snaží Orbán připravit na možný scénář, že v příštích volbách neobhájí postavení strany Fidesz v parlamentu. Strana má nyní v zákonodárném sboru dvoutřetinovou většinu. U moci je už více než deset let. Opoziční politické strany doufají, že nadcházejí volby v roce 2022 situaci změní, a že Orbán o své víceméně neomezené možnosti vládnutí přijde.
Většina evropských peněz pro dráhy poteče do betonu |
To, že je jeho pole působnosti ohroženo, si zřejmě uvědomuje i Orbán. Podle opozice si zřízením nadací chce zajistit nástroj moci pro dobu, kdy v parlamentu nebude disponovat ústavní většinou. K tomu směřuje i výše zmíněný fakt, že členy správní rady nadací půjde jen těžko odvolat.
„Odstraňuje to veškerou transparentnost toho, jak jsou utráceny finanční prostředky z fondů EU. Veškerý majetek, který jde do těchto nadací, jde z veřejných peněz a je mimo dosah státního kontrolního úřadu, mimo dosah požadavků na svobodný přístup k informacím a mimo veškerou veřejnou odpovědnost,“ komentuje pro New York Times profesorka mezinárodní politiky Kim Lane Scheppele z Princetonské Univerzity.
Posilování národní identity
„Jde o organizovanou krádež majetku maďarského lidu,“ nechal se slyšet Gergely Arató, člen opoziční strany Maďarská koalice, při parlamentní rozpravě.
Fakt, že maďarská vláda tímto opatřením míří zejména na univerzity, si opoziční politici vysvětlují snahou posílit ideologický vliv. Nadace se zkrátka mohou stát dalším pilířem Orbánovy nacionalistické, antiimigrantské a anti-LGBTQ agendy. V návrhu zákona se píše, že nadace provozující kulturní instituce by měly za úkol „posilovat národní identitu“.
Kritici se rovněž obávají, že nadace budou zasahovat do každodenního chodu univerzit a nastavovat ideologický rámec, v rámci kterého by vysoké školy musely fungovat.
Vzkvétající korupce
Aktuálních maďarských kroků si všiml Brusel. Desítka členů Evropského parlamentu zaslala předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové dopis, ve kterém ji vyzývá, aby zablokovala posílání peněz z fondu obnovy do Maďarska, uvádí Politico. V dopise europoslanci upozorňují, že nové nadace obsahují neprůhledné struktury financování, které jsou mimo veřejnou kontrolu.
Kladivo na nezávislá média selhalo. Polská vláda přepisuje návrh nové daně |
Na maďarské proplétání politické a ekonomické moci dlouhodobě upozorňuje mezinárodní nevládní organizace Transparency International (TI), která každoročně sestavuje index korupce. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi Maďarsko indexem prudce propadá. Od roku 2012 sestoupilo o jedenáct příček a nyní sedí na chvostu žebříčku společně s Rumunskem a Bulharskem.
Podle TI se Fideszu podařilo centralizovat moc díky několika faktorům, mezi něž patří silný tlak na média, oslabování nezávislých institucí či potlačování projevů občanské společnosti.
