Novinářům to v pátek sdělil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle kterého se domácnosti letos potýkají stále s vysokou inflací a snižují proto svou spotřebu. Světová situace jinak podle něj zůstává stejná, nové riziko však hrozí kvůli válce mezi Hamásem a Izraelem, potažmo kvůli celé situaci na Blízkém východě.
V příštím roce by měl přijít obrat ve vývoji inflace: měla by klesnout na meziročních 3,3 procenta, kdežto letos podle odhadu státu bude 10,8 procenta. Ministerstvo proto očekává, že se obnoví spotřeba domácností, které tak začnou více utrácet. „Hospodářskou aktivitu podpoří také soukromé investice a růst exportních trhů. Dopady konsolidačního balíčku budou mírné – v rozsahu -0,3 procentního bodu do růstu HDP – a přispějí ke snížení inflačních tlaků,“ doplnilo ministerstvo.
Informace přichází zhruba týden poté, co odhady zhoršila také Česká národní banka. Ta očekává, že letos HDP klesne o 0,4 procenta, pro příští rok je pak pesimističtější než MF s odhadovaným růstem jen 1,2 procenta. Podle zástupců ministerstva je rozdíl v tom, že stát počítá s vyšší spotřebou domácností (3,9 procenta) nebo s lepší bilancí zahraničního obchodu.
Makroekonomická predikce je podle ministerstvo zatížená velkým množstvím rizik. „Hlavní negativní riziko souvisí se schopností nahradit výpadek dodávek zemního plynu a ropy z Ruska do EU zvýšeným dovozem od jiných dodavatelů,“ píše úřad. Problémem kromě Blízkého východu může být také tuzemské nadhodnocení rezidenčních nemovitostí.