Odlesňování se v praxi v ČR ani v EU prakticky neděje, přesto náklady státu jenom na kontroly vystoupají až na 130 milionů korun ročně. Bude se také muset najmout až 81 nových úředníků a vytvořit nový správní úřad. Půjde o 97 milionů korun na kontrolní činnost a bude zapotřebí na tom „jenom“ 61 zaměstnanců.
Amazonie jako Divoký západ? Datum konce odlesňování summit nedohodl |
Evropský parlament loni na jaře schválil nařízení, které by mělo zabránit odlesňování cenných lokalit, jako jsou deštné pralesy nebo místa s unikátní biodiverzitou. Nařízení zakazuje prodávat výrobky a potraviny, které k úbytku lesů přispívají. Týká se zejména komodit, jež se v EU nedají vyrábět, jako je kakao, káva, kaučuk nebo palmový olej.
Pro ČR je důležitý skot a dřevo
Na seznam se ale dostalo také dostalo dřevo a skot, který se pase i na českých lukách. V EU je přitom dlouhodobý trend opačný – za posledních třicet let vzrostl podíl lesů o devět procent, byť ubylo původních lesních porostů a biodiverzita se i vlivem globálního oteplování vytrácí.
Podle novely zákona se začne kontrolovat, zda není skot chovaný na půdě, která na níž od roku 2021 nedošlo k odlesňování. „Pro dřevo a dřevěné výrobky bylo stanoveno stejné rozhodné období, avšak zde platí podmínka, že dřevo bylo vytěženo v lese, aniž by došlo ke znehodnocování lesů,“ uvádí důvodová zpráva novely.
Ministři slíbili Ždánickému lesu ochranu. I tak se na stromy vrhli dřevorubci |
Bude se muset uvádět pomocí geolokalizace místo, kde byla daná komodita vyprodukována, nařízení se kromě evropského odbytu dřeva bude týkat i produktů, které jsou z EU vyvážené. Do konce letošního roku spustí Evropská komise elektronický systém, kam budou prohlášení o náležité péči nahrávaná.
Následně se bude kontrolovat, do jakého rizika odlesňování ČR spadá, podle toho bude více nebo méně povinných kontrol, zatím jsou všechny evropské státy ve „standardním riziku“, kde by měly být kontroly tří procent firem, které na trh uvádějí relevantní produkty. Kdyby byl stát zařazený do malého rizika, byly by kontroly u procenta firem, v případě vysokého rizika pak u devíti procent.
Dává nařízení smysl aspoň pro státy mimo EU?
Jak už dříve uvedl agrární analytik Petr Havel, plošné uplatnění nařízení v evropském prostoru postrádá logiku. Evropské právo je podle něj již nyní hodně přísné z hlediska ochrany životního prostředí. „Riziko kácení lesů a pralesů na jejím území s cílem navýšit zemědělskou produkci prakticky neexistuje. Naopak hrozí zejména ve třetích zemích, například v Jižní Americe, kde se skutečně využívají plochy vykácených pralesů jako nové pastviny,“ řekl iDNES.cz Havel. Podle něj EU vztáhla nařízení i sama na sebe nejspíš proto, aby se nevykládalo jako netarifní překážka zahraničního obchodu.
„Představa, že ‚umlátíme‘ původce masivního odlesňování v rozvojových zemích další hromadou byrokracie, je podle mého názoru naprosto pomýlená,“ říká předseda think-tanku Czech Forest Jan Příhoda. Sám se definuje jako příznivec EU, v tomto případě však podle něj úředníci podlehli pocitu, že jediným nástrojem je regulace spojená s ignorancí vlastnických práv a tržních principů.
„Obávám se, že až toto nařízení začne být národní legislativou vymáháno, budou se všichni divit. Například ruční zadávání geolokace těžby dříví je nejen pracné s vysokým rizikem chyb, protože to zadávají lidé, ale podle mého názoru je také na hraně toho, na jaké informace mají evropské instituce právo, neboť dojde ke kompletnímu rozkrytí dodavatelsko-odběratelských řetězců v reálném čase,“ popisuje.
Příhoda pak doplňuje, že lesů v ČR stejně jako v EU přibývá. „Samotná těžba podle platných zákonů není odlesňováním, protože lesy jsou následně obnoveny a nejsou převedeny na zemědělskou půdu. Nicméně kontroly se mohou v ČR a EU týkat kteréhokoliv článku v řetězci výroby produktů z jedné z uvedených komodit,“ popisuje.
Vznikne přetížený Národní lesnický institut
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů se podle novely stane Národním lesnickým institutem a bude mít správní funkci. Ten bude podle Příhody zahlcen kontrolami a firmy budou v nejistotě, zda vše vykázaly správně. „Neboť v případě pochybení a následného vyšetřování hradí subjekt veškeré náklady s tím spojené, což společně s uloženou pokutou může být pro zejména menší a střední firmy likvidační,“ doplnil.
Podle lesnického odborníka z Hnutí Duha Jana Skalíka je odlesňování v ČR z podstaty nemožné. „Ale kritika k odlesňovacímu nařízení je trochu falešná v tom smyslu, že nejsme v ČR ve stavu, kdy by nedocházelo ke zhoršování stavu lesních porostů,“ sdělil iDNES.cz. V ČR podle něj chybí větší množství mrtvého dříví zanechaného v lesích pro další vývoj, nelíbí se mu také holosečný způsob hospodaření.
OBRAZEM: Život nad propastí. Brazilské město kvůli odlesňování pohlcuje země |
Jednou z možností, jak vlastníky lesů či zpracovatelé nezahltit novým papírováním, je používání již stabilních certifikačních mechanismů, jako je certifikační program PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification), který v ČR pokrývá 70 procent lesů. Podle ředitele PEFC ČR Stanislava Slaniny nyní bude ale chtít rozkrýt dodavatelské řetězce. „Ty údaje se potom budou dávat do centrální evidence,“ vysvětluje.
Navíc, pokud se bude systém spouštět už od příštího roku pro největší firmy a následně i pro menší, těžko se odzkouší v praxi. Navíc podle něj bude možná mít problém i gumárenský průmysl, protože kaučuk je běžně pěstovaný na malých pozemcích, dohromady se dává až u větších obchodníků. Jak se budou systémy kontrolovat v zemích mimo EU je pak minimálně nejasné.
