Ekonomické následky boje s koronavirem považuje za větší riziko než ohrožení veřejného zdraví celkem 49 procent Čechů. V hodnocení však hrají významnou roli ukazatele jako pohlaví, věk, vzdělání či příjem. O peníze se obávají spíše muži než ženy, ekonomickou stránku krize řeší zejména mladší lidé ve věku od 25 do 34 let.
Zdroj: Behavio
Téměř 70 procent Čechů očekává, že dojde k výraznému propadu ekonomiky, uvádí průzkum. Agentura Behavio jej provedla online formou začátkem tohoto týdne, na reprezentativním vzorku 1300 lidí starších 18 let. Obdobné šetření vykonala také 20. března. Ze srovnání obou průzkumů vyplývá, že podíl lidí, v nichž současná situace vyvolává strach, klesl o 10 procentních bodů.
Zdroj: Behavio
Oproti situaci před třemi týdny se snížil také počet lidí, kteří očekávají výrazný výpadek ve svých příjmech. Naopak o tři procentní body stoupl podíl Čechů, kteří už kvůli koronavirové krizi o značnou část svých výdělků přišli. Průzkum rovněž ukázal, že většina obyvatel by při úplném výpadku příjmu nevyžila z úspor déle než dva měsíce. Přes 40 procent domácností má našetřeno do 10 tisíc korun.
Zdroj: Behavio
Mezi Čechy panují obavy ze ztráty zaměstnání. Propouštění se bojí přes 50 procent účastníků průzkumu se zaměstnáním v soukromé sféře. Téměř třetina z nich potvrzuje, že se u nich na pracovišti o propouštění hovoří, byť ještě nezačalo. Necelá polovina pracovníků navíc firmám nevěří, že o nynější krizi informují své zaměstnance pravdivě.
Zdroj: Behavio
Průzkum odhalil také některé nedostatky práce z domova, kterou svým zaměstnancům nařídila řada společností. Pouze 16 procent respondentů, jejichž profesi lze vykonávat dálkově, uvedlo, že jim veškeré vybavení pro home office zajistil zaměstnavatel. Ti, kterým se z domova pracuje hůře, viní kromě chybějících nástrojů také děti či špatnou komunikaci s kolegy.
„Práce z domova má v čase plošných omezení obrovský potenciál, který zůstává trestuhodně nevyužitý. Potřebné technologie a postupy jsme vynalezli dá se říct v ‚pravý čas’, jen se s nimi bez tlaku nedokázaly firmy před krizí naučit pracovat. Za to teď platí,” komentoval data behaviorální ekonom Lukáš Tóth.
