ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zakládání energetických komunit? Tradičním hráčům se ustupuje, říká asociace

  • 20
Ministerstvo průmyslu a obchodu před pár dny zveřejnilo finální verzi novely energetického zákona, která by do českého právního řádu měla zavést principy komunitní energetiky. Podle odborníků Unie komunitní energetiky jde o jednu z nejkvalitnějších právních úprav tohoto oboru v Evropě. Zároveň ale podle nich musel stát dělat ústupky tradičním firmám.

Novelu teď bude projednávat Legislativní rada vlády, potom zamíří na vládu a následně i do Sněmovny. Cílem je, aby se schválila do poloviny roku, což zřejmě nebude nijak lehké. Jde o komplexní změnu, která zásadně nabourá způsob, jak se v České republice vyráběla a spotřebovávala elektřina v předchozích desetiletích.

Energetickým společenstvím bude moct být například obec. Elektřinu si bude vyrábět z fotovoltaických panelů na střeše úřadu, z větrníků na kopci za vesnicí a bude ji ukládat do baterií a taky posílat svým členům či prodávat do sítě.

Konec uhlí se posouvat nebude, platí rok 2033, říká skoroministr Hladík

„Ministerstvo udělalo energetickým a distribučním společnostem několik ústupků, aby zákon byl akceptovatelnější, a aby měl větší šanci projít následným legislativním procesem,“ uvedla Eliška Beranová, právnička UKEN a zájmového sdružení Frank Bold.

Největší ústupek spočívá podle ní v tom, že do novely není vepsaná sleva na distribučním poplatku při sdílení elektřiny. „Například v Rakousku zákon ukládá regulátorovi povinnost stanovit za sdílenou elektřinu nějakou slevu, protože komodita putuje na mnohem kratší vzdálenosti přes distribuční soustavu,“ uvádí Beranová.

Každému podle toho, jak využívá dráty

Podle představitelů distribuční společnosti EG.D je už nyní možné mít víceméně stoprocentní slevu na distribuci, pokud se elektřina sdílí v rámci bytového domu. „Když je to v jednom bytovém domě a distribuční síť vlastně nevyužívají, tak by bylo nefér, aby něco platili,“ uvádí Pavel Čada, místopředseda představenstva distribuční společnosti EG.D.

Jiným případem je, pokud komunita distribuční síť využívá, například pokud si člověk posílá elektřinu vyrobenou z fotovoltaických panelů na střeše chalupy do bytu v centru města. „Když máte chatičku v Krkonoších a bydlíte v Českých Budějovicích, tak je nutné přenášet energii přes celou soustavu,“ upozorňuje Libor Kolář, vedoucí rozvoje sítí EG.D.

Podle Štěpána Chalupy, předsedy Komory obnovitelných zdrojů je správné, že sleva na distribučních poplatcích pro energetická společenství není předmětem zákona o komunitní energetice. „Pokud by pro ně úleva byla bez podmínek, tak by se náklady na provoz distribučních sítí přenášely na zákazníky, kteří elektřinu nesdílí,“ uvádí Chalupa v rozhovoru pro MF DNES.

Případné slevy, jejich výše a uplatnění teď budou předmětem odborných debat. S největší pravděpodobností by mohly být součástí nového tarifního systému, který chystá Energetický regulační úřad.

Jak to bude s datovým centrem

Dalším ústupkem tradičním energetickým společnostem je podle odborníků z UKEN zřízení Elektroenergetického datového centra, které budou vlastnit distribuční společnosti a provozovatel přenosové soustavy ČEPS. Kvůli obnovitelným zdrojům bude výroba elektřiny více nepředvídatelná a sledování všech dat o nabídce, poptávce a přetocích do sítě by mělo mít na starosti právě EDC.

„Teoreticky by sdílení elektřiny mohlo fungovat i bez tohoto subjektu, ale distributorům to usnadní práci, budou si lépe moct předávat data napříč jednotlivými distribučními soustavami, což může být ve finále dobré i pro komunitní energetiku,“ uvádí Beranová.

„Nicméně na druhou stranu to distributorům dává velkou kontrolu nad daty, které ze sdílení získají. Zákon taky počítá se zavedením nového poplatku za provoz datového centra. Výše toho poplatku bude záležet na cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, neměl by být nějaký vysoký, ale nějaké riziko tam je,“ míní Beranová.

Solární panely změní návyky celé rodiny. Čekají na ně přesto tisíce domácností

Podle Chalupy je poplatek lepší, než kdyby se provoz EDC platil rovnou ze státního rozpočtu. „Nic není zadarmo a jsem rád, že ve vyúčtování vidím, kolik a za co platíme. Z pohledu veřejných peněz je to transparentní a lepší, než kdyby to stát platil z eráru, protože lidé tak mají jasný dozor nad účetnictvím daného subjektu,“ argumentuje Chalupa.

Rozvoj znevýhodněných regionů

Debata ohledně komunitní energetiky je v některých ohledech vyhrocená. Novela by mohla významně pomoci České republice v budování nezávislosti na fosilních zdrojích z mimoevropských zemí.

Podle Michala Svobody, energetického konzultanta Sdružení místních samospráv, by navíc komunitní energetika mohla pomoci s rozvojem znevýhodněných regionů.

„Dlouhou dobu hledáme nějaké efektivní a velkoplošné programy na to, jak ekonomiku těchto regionů podpořit. Věříme tomu, že komunitní energetika může být jedním z velmi významných programů, právě pro podporu socioekonomického rozvoje,“ uvádí Svoboda, který má rovněž na starosti projekt Obec 2030.

„Ve Šluknovském výběžku je teď předmětem debat, jestli se dokážeme dostat na 80 procent soběstačnosti pro potřeby domácností a veřejných budov v následujícím desetiletí. Není to jen sen. Inspirujeme se rakouskými podobně nevýznamnými regiony. Například region Güssing u maďarských hranic je dnes stoprocentně soběstačný pro potřeby domácností a veřejných budov,“ dodává Svoboda.