Dnes to však vypadá, že reálné výdaje budou vyšší právě o zmíněných 26 miliard. Ty tak bude muset kabinet někde uspořit. Například ve výdajích na provoz úřadů. Na rok 2010 přitom musí podle informací MF DNES najít dokonce 41 miliard korun.
Stropy státních výdajů si vláda podle zákona schvaluje na dva roky dopředu. Kalousek přitom tento týden zdůraznil, že oni schválené limity na útraty dodrží, zatímco předchozí vlády to nedělaly.
S přípravou státního rozpočtu na další rok, nejdůležitějšího ekonomického zákona celé země, kterým se řídí chod všech státních institucí, začíná ministerstvo financí vždy na jaře. Ministr financí se s největší pravděpodobností dostane do střetu s kolegy z jiných resortů kvůli tomu, že jejich úřady už s naplánovanými penězi počítají.
Škrty přitom mohou být ještě větší. Záležet bude na tom, jestli šetrnější křídlo ODS ustoupí skupině kolem Michala Doktora a Vlastimila Tlustého, kteří chtějí více snižovat sociální pojištění. Pokud ano, pak bude potřeba kvůli dodržení naplánovaných schodků rozpočtu šetřit ještě více.
Premiér Mirek Topolánek už přitom sliboval, že sníží dluhy rychleji, než bylo naplánováno. Příští rok mají dosáhnout 1,5 procenta výkonu ekonomiky. To je zhruba stejně jako loni a předloni. Na tuhle úroveň klesly hlavně díky rostoucí ekonomice a příjmům z daní.
Na první pohled se zdá jednoduché najít v rozpočtu o velikosti jednoho tisíce miliard korun "pouhých" pár desítek miliard na odpis. V praxi je to však hodně těžké.
Více než polovina všech bilionových výdajů je pevně daná a s tou nelze hnout beze změny zákona. Jde o důchody, sociální dávky či nemocenské, které se vyplácet musí. V nich je tedy teoreticky největší šance na šetření, kdyby se dělalo v předstihu, ale do toho se politikům nechce.
Tato suma peněz navíc poroste příští rok více, než se ještě loni zdálo. Letos se totiž mimořádně zvyšují penze, což znamená i potřebu více miliard na jejich výplaty v příštím roce.
Ústavní soud také zrušil první tři dny nemocenské bez náhrady a zatím není jasné, jak to bude dál. Jisté je, že to bude dražší.
Další teoretický prostor ke škrtům je v platech půl milionu státních zaměstnanců. Ale i tam naopak hrozí, že bude potřeba více peněz. Zatím se počítá s růstem platů o 1,5 procenta, což bude při letošní inflaci kolem šesti procent pro odboráře červený hadr.
Do propouštění se přitom úřady nehrnou. Zbývá tak jediné, aby stát spořil ve výdajích na provoz. A ty jsou nepřehledné, že nikdo není schopen říci, kde a jaký prostor je. Jednotliví ministři mají přitom od svých úředníků plné hrsti argumentů, proč právě jejich úřad nemůže škrtat.
"My už jsme se zavázali ušetřit během tří let šestnáct miliard," vzkazuje například za ministerstvo obrany Petr Sýkora s tím, že více už to nejde.
Škrtat nechce ani ministerstvo dopravy. Naopak bude podle mluvčího Karla Hanzelky ještě dvě miliardy potřebovat navíc do fondu dopravy na výstavbu silnic. Více prostředků si chce vymoci i školství, aby mohlo přidat učitelům.
Hádky o miliardy přitom probíhají v době, kdy ekonomika roste o šest procent ročně. Vláda se však celou dobu zabývá hlavně tím, komu a jak snížit daně, místo aby řešila penzijní reformu a úspory do budoucna.
