Ty umožňují podnikatelům platit nízké daně. "V důsledku různých poslaneckých iniciativ docházelo ke zvyšování výdajových paušálů ve prospěch daňových poplatníků. Je otázka, do jaké míry by měly zůstat ve výši, kam se dostaly dneska," uvedl pro MF DNES Ladislav Minčič, náměstek ministra financí Miroslava Kalouska.
Místo dnešních čtyř pásem (živnostník si podle druhu profese může od příjmu odečíst 30, 40, 60 nebo 80 % částky a ze zbytku zaplatit daň) si Minčič umí představit existenci pouhých dvou, mezi nimiž by byl poměr dva ku jedné.
Firmy si oblíbily švarcsystém, je to pro ně levnější |
Paušály byly zavedeny kvůli úspoře administrativy - podnikatel tak nemusí evidovat své skutečné náklady v účetnictví.
Ministerstvo zvažovanou výši paušálů tají, jako příklad mohou posloužit čísla, která platila před rokem 2005. Zatímco dnes si mohou například advokáti či lékaři šmahem odečíst 40 procent ze svých příjmů coby náklad (bez ohledu na to, kolik platí za pronájem a vybavení kanceláře či ordinace), nově by to mohlo být třeba jen 25 procent. Daň by se jim tak o čtvrtinu zvýšila. Zemědělci, kteří si dnes odečítají 80 procent, by nově směli škrtnout například jen 50 procent. Zaplatili by tak 1,5krát vyšší daň.
Paušály využívá polovina živnostníků
Podle posledních dostupných údajů ministerstva financí z roku 2008 využívalo paušály 470 tisíc lidí, tedy polovina ze všech osob samostatně výdělečně činných. "Pokud by záměr měl postihnout velké množství živnostníků, není to dobré, mění se parametry za jízdy," argumentuje Bedřich Danda, šéf Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR a od září také náměstek ministra průmyslu a obchodu.
Podle něj jsou paušály výhodné například pro lékaře a advokáty, řemeslník, který pracuje s materiálem, paušál nevyužívá a raději schraňuje veškeré účtenky a vykazuje skutečné náklady. Nejde však jen o výši daní z příjmu. "Není možné izolovaně posuzovat švarcsystém jen z hlediska úspory na dani z příjmu, protože významná úspora se týká také pojistného," říká náměstek.
Úředníci uvažují i o vyšším pojistném
S myšlenkou na zvýšení výběru pojistného od živnostníků si opakovaně pohrává ministerstvo práce i zdravotnictví. Odpovědí by mohla být změna vyměřovacích základů pro daně a pojistné. Cílem připravované daňové reformy má totiž být jejich sblížení. Dnes se například u živnostníků počítá daň z hrubých příjmů, zatímco zdravotní a sociální pojištění jen z poloviční částky.
Reforma má také eliminovat výjimky. Část těch, které se týkají zaměstnanců (stravenky, režijky apod.), by se mohla přetavit do zaměstnaneckého paušálu. Každý zaměstnanec by tak místo dostávání všelijakých benefitů platil menší daně. I to by byl krok ke sblížení zaměstnanců a soukromníků.
Daň z příjmu by tak mohla vypadat už za tři roky zcela jinak. Zahrnout by v sobě měla také daň darovací a dědickou a možná i daň z převodu nemovitostí. Ta by v konečném důsledku mohla klesnout - jako kompenzace za chystanou změnu u daně z nemovitosti, jejíž výše by měla být navázána na tržní cenu nemovitosti.
S podrobnostmi k reformě daně z příjmů ministerstvo přijde podle Minčiče během letošní zimy a své návrhy dá k veřejné diskusi.
