„Ve třetím čtvrtletí ekonomika poklesla o 0,4 procenta, čtvrté čtvrtletí bude ve stejném gardu,“ uvedl ředitel odboru hospodářské politiky David Prušvic. Díky růstu v prvním pololetí tak celoročně česká ekonomika poroste o 2,4 procenta.
Příští rok ale přinese stabilnější situaci v oblastech, které v současnosti růst cen způsobují. „Probíhající konflikt už nebude mít tak dramatický vliv na ceny paliv a pohonných hmot,“ předpokládá ministr financí Zbyněk Stanjura.
Zároveň se nepotvrdily černé scénáře s akutním nedostatkem plynu. I při nynějším nástupu chladných dní se stále daří zásobníky plynu naplňovat a jsou plné z 90 procent. Po vyřešení otázky dostatku suroviny se nyní Česko může věnovat otázkám cenovým, dodal šéf státní kasy.
Proti nárůstu cen bude podle prognózy ministerstva financí působit zvýšení mezd a platů, který ale zdražení potravin a dalších komodit plně nekompenzuje. V letošním roce úřad očekává růst mezd a platů ve výši deseti procent v průměru a napřesrok o 7,5 procenta.
Rozdíl rozevírajících se nůžek mezi mzdami a cenami se projeví snížením spotřeby českých domácností. Ty podle Stanjury sníží reálnou spotřebu o jedno procento. Nominální inflace pak vzroste o devět procent. „Takto vysoké růsty cen bohužel nezvládne kompenzovat polštář úspor z covidového období ani poměrně štědrá vládní podpora,“ uvedl Prušvic.
Firmy si své lidi snaží udržet navzdory zdražování. Nové by hledaly těžko |
Ještě obtížnější situace pro domácnosti by ale nastala, pokud by nebyly ceny elektřiny zastropovány. Pokles domácí spotřeby nicméně bude české ekonomice kompenzovat vývoz zboží a služeb do ciziny.
Nízká zůstane napřesrok míra nezaměstnanosti. Ta povyskočí zhruba na tři procenta. Česko i tak podle tohoto ukazatele zůstane premiantem mezi zeměmi EU i přesto, že domácí trh musel zvládnout absorbovat 60 až 70 tisíc zaměstnanců z řad uprchlíků z ukrajinského konfliktu. Počet volných pracovních míst tak bude vyšší než počet nezaměstnaných uchazečů, dodal Prušvic.
