Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory | foto: ČTK

Přebujelá byrokracie je největší problém, říká prezident Hospodářské komory

  • 47
Zdeněk Zajíček, dlouholetý člen ODS a bývalý náměstek ministra vnitra, spravedlnosti a financí, byl nedávno zvolen prezidentem Hospodářské komory. Po devíti letech vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého, který jako vůbec první Čech vede evropskou síť komor Eurochambres. „Všech funkcí v ODS jsem se vzdal, naplno hájím zájmy podnikatelů,“ říká v rozhovoru nový šéf Komory.

Co je aktuálně dle Vás největší bolístkou podnikatelů?
Jednoznačně přebujelá byrokracie. Snad všechny polistopadové vlády slibovaly, že s tím něco udělají, ale k žádnému zásadnímu pokroku zatím nedošlo. Spíše naopak. Hodně si slibujeme od projektu, který jsme nazvali Právní elektronický systém. Měl by to být srozumitelný přehled toho, co je potřeba k podnikání a všech povinností, které podnikatel má.

Až bude kompletní, budeme mít skutečný obrázek toho, jaké mají podnikatelé povinnosti, jestli se nedublují nebo jestli nejsou naprosto zbytečné. Vždy jsem zdůrazňoval, že podnikatelé mají podnikat, a nikoliv po večerech studovat zákony nebo účetnictví.

Není praktičtější prosazovat takové věci v roli politika vládní strany než jako prezident Komory?
To si nemyslím. Privátní sektor je tím subjektem, který má skutečně relevantní informace o tom, jak na tom naše země je a bude třeba za deset let, a to ať z hlediska výroby či například distribuce elektřiny. Zaměstnavatelé mají nejen kompetence a odbornost, ale i know-how. A to vše chceme s politiky sdílet.

Na jaké oblasti se chcete ve vedení Komory zaměřit?
Tam, kde to úzce souvisí s aktuálním děním ve světě. Ukazuje se, že máme obrovský dluh v zajištění energetické bezpečnosti. To se netýká jen Česka, ale celé Evropy. Musíme být schopni pokrýt svou spotřebu elektřiny a zajistit si spolehlivé dodavatele. Jinak se ocitneme v pasti. Jsem rád, že premiér Fiala inicioval vznik nadresortního koordinačního týmu, který bude řešit strategické investice.

Zdeněk Zajíček

Narodil se 10. května 1967 v Praze. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Dosud působil jako viceprezident Hospodářské komory ČR.

Pracoval jako náměstek na ministerstvech financí, spravedlnosti a vnitra. Je poradcem premiéra Petra Fialy pro digitalizaci a digitální transformaci a také poradcem ministra dopravy Martina Kupky pro stejnou oblast.

Je ženatý, má tři dospělé syny a dva vnuky.

Na nich musí panovat široká shoda, protože se budou realizovat v delším horizontu, než je jedno vládní funkční období. Strategické investice souvisejí s druhou oblastí, na kterou se chci zaměřit, a v níž značně pokulháváme za vyspělými státy, a tou je dopravní infrastruktura. To musíme co nejdříve dohnat, pokud chceme být konkurenceschopní.

A další plány?
Určitě je to podpora vědy, výzkumu a inovací. I zde máme co dohánět. Jsem pro daleko užší spolupráci mezi státem a soukromým sektorem. Měly by vzniknout společné podniky zabývající se výzkumem. Velmi dobře tato spolupráce funguje například v Izraeli. Stejně, tak si nemyslím, že je správné sahat při úsporách vlády právě na oblasti aplikovaného výzkumu.

Bude Hospodářská komora tlačit na vládu, aby přijala euro?
V současné situaci, kdy bojujeme s vysokou inflací, se ukazuje jako plus, že máme korunu a ČNB tak má nástroje, kterými může reagovat. Samozřejmě, že exportérům to příjemné není. Osobně jsem ale přesvědčen, že koruna je pro nás stále výhodou. Rozhodně se však nezříkáme debaty o stanovení nějakého časového horizontu, kdy euro přijmout. Chceme s vládou jednat i o určitých mezikrocích, například o možnosti pro podnikatele účtovat v eurech.

Je něco, co chcete změnit na fungování Komory?
Nechystám žádné převratné změny, navážu na Vladimíra Dlouhého. Ostatně, byl jsem coby bývalý viceprezident Komory součástí jeho týmu. Shodujeme se na principech, jaké kroky je nutné provést. Určitě s ním budu spolupracovat nadále v jeho nové roli v čele Eurochambres.

Těší mě, že se dostal do této pozice. Potřebujeme mít na evropské úrovni silný hlas. Musíme být aktivní, musíme být vidět a slyšet. Vůbec nepochybuji o tom, že Vladimír Dlouhý k tomu má veškeré předpoklad a bude takto vystupovat.

Hospodářské komoře se nelíbí vyšší odvody živnostníků, chválí osekání dotací

Ještě coby viceprezident Hospodářské komory jste se podílel na podobě vládního konceptu zastropování cen energií. Není již čas tyto stropy zrušit?
Jsem rád, že se nám podařilo přijmout taková opatření, která umožnila zastropovat ceny energií. Výsledné řešení dle mne splnilo svůj účel. Nebylo to vůbec jednoduché vyjednávání. Toto řešení v případě potřeby můžeme znovu kdykoliv použít.

A jestli nastal čas cenové stropy zrušit? Pokud podnikatelé vyslyšeli naše doporučení, nasmlouvali si spotové ceny, dnes platí výrazně méně. Myslím ale, že ještě nemůžeme tvrdit, že máme vyhráno. To se ukáže teprve na podzim a v zimě. S rušením cenových stropů bych proto nepospíchal.

Budete se v oblasti energetiky dále aktivně angažovat?
Rozhodně se chci aktivně účastnit debaty o celkové energetické koncepci státu. Je naprosto zřejmé, že nám současná produkce energie nebude stačit. Musíme být připraveni na to, že za pár let se spotřeba energie zdvojnásobí.

Obnovitelné zdroje mají v energetickém mixu své místo, Česko ale není v takové situaci, aby se na ně mohlo zcela spolehnout, ať jde o vítr nebo sluneční záření. Musíme se znovu podívat na zdrojovou základnu. Potřebujeme stabilní zdroj elektrické energie.

Je takovým zdrojem jádro?
Zcela jistě ano. Nemáme jinou alternativu. Cestu vidím ve větším využití modulárních reaktorů. Ty se totiž staví rychleji než velké zdroje. Zatím ale nejsou v běžném provozu. Tyto zdroje je potřeba ještě doplnit, a to obnovitelnými zdroji a do doby, než budeme mít náhradu, i uhelnými elektrárnami. Měli bychom mít připravený model jejich postupného vypínání. Nesmí se stát, že je vypneme a nebudeme za ně mít adekvátní náhradu.

Home office umožňuje 93 procent firem, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory

Kromě energetiky se dlouhodobě věnujete také digitalizaci. Na co se chcete zaměřit v této oblasti?
Jsem zastáncem užší spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Velkou část věcí, které si dnes zajišťuje stát sám, by za něj mohl dělat privátní sektor, a to kvalitněji a za výhodnějších podmínek. V praxi najdeme řadu projektů, které má slova potvrzují.

Jedním z nich je bankovní identita, kterou vytvořil soukromý sektor, aby usnadnil život uživatelům internetového bankovnictví. Následně se bankovní identita opět díky soukromým subjektům dostala do zákonů a dnes ji lze využívat i v datových schránkách nebo v přístupu ke katastru. Druhým takovým projektem by mohl být Portál podnikatele.

13. května 2023

Jste členem ODS, která coby vládní strana spolupředkládá úsporný balíček. Řada zaměstnavatelů a členů Komory k němu ale má vážné výhrady. Jak se k jejich kritice postavíte?
Všech funkcí v ODS jsem se vzdal, naplno hájím zájmy podnikatelů. Podnikatelé nerozporují potřebu konsolidace veřejných financí, mají ale jiná řešení, než jaká předkládá vláda. Stát by měl daleko více šetřit, mělo by se mnohem razantněji škrtat na výdajové straně rozpočtu. Není možné se donekonečna zadlužovat.

Některá očekávání na příjmové straně považujeme za příliš optimistická. Nepokládáme za optimální cestu ke konsolidaci veřejných financí zvyšování daní. Když se to totiž přežene, reálně hrozí, že někteří podnikatelé zavřou své firmy nebo je přesunou do jiných zemí, kde to pro ně bude výhodnější. Podle mě je navrhované zvýšení daně z příjmů o dva procentní body na hraně.

A jak se díváte na plánované zrušení daňového zvýhodnění benefitů?
Se zrušením daňových výjimek obecně souhlasím. Podstatou benefitů je, aby se firmy lépe staraly o své zaměstnance, a to mi nepřijde špatné. Bylo by dobré najít nějaký jiný model, jak toto podpořit. My jsme připraveni se o tom bavit.