ČR v pololetí obdržela z unijního rozpočtu 71,5 miliardy korun a odvedla do něj 32,8 miliard korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU. Příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti činily v pololetí 43,8 miliardy korun a na Společnou zemědělskou politiku ČR získala 27,7 miliardy korun.
Od vstupu do EU v květnu 2004 do konce června zaplatila ČR do rozpočtu EU 709,8 miliardy korun a získala z něj 1,64 bilionu korun. Česko dosud získalo z EU o 934,2 miliardy korun více, než do něj odvedlo. „Předpokládám, že celkovou čistou pozici ve výši jednoho bilionu korun bychom měli dosáhnout nejpozději v první polovině roku 2022,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Stejně na tom jsou podle posledních údajů Evropské komise z roku 2019 země, které vstoupily do EU v roce 2004 s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u původních zemí EU, jako jsou Německo, Francie a Itálie.
Prioritou je plán obnovy
V roce 2019 bylo největším přispěvatelem do unijního rozpočtu Německo, které odvedlo o 14,3 miliardy eur (zhruba 372 miliard Kč) více, než z něj dostalo. Největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o 12 miliard eur víc (zhruba 312 miliard korun), než do něj odvedlo.
Aktuální prioritou vlády je nyní podle ministryně čerpání evropských peněz z Národního plánu obnovy. Česká republika v něm obdrží zhruba 180 miliard korun. „Český plán obnovy je schválen komisí a na jednání Rady Ecofin by se měl dostat na začátku září. V rámci předfinancování můžeme ještě letos získat prvních 23,4 miliardy,“ uvedla Schillerová.