Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně stouply o 19,3 miliardy na 836,3 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 32,4 miliardy na 721,9 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci července pak meziročně stouply o 93,6 miliardy na 1,1 bilionu korun.
Ministerstvo financí (MF) si vysoký schodek vysvětluje zejména výdaji na podporu ekonomiky v době pandemie. Zároveň zmiňuje například zrušení superhrubé mzdy jako jeden z důvodů rekordního minusu, v němž se státní rozpočet nyní nachází.
Daně plošně nezvýšíme. V plusu budeme za osm let, tvrdí Schillerová |
„Protiepidemická opatření v prvním čtvrtletí tohoto roku, která omezila ekonomickou aktivitu, negativně dopadala na daňové výnosy státního rozpočtu. Jejich pokles je navíc prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku, a dále změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů. Spolu s podporou státu zaměřenou na pomoc zasaženým sektorům ekonomiky, sociálnímu a zdravotnímu systému se jedná o hlavní příčiny meziročního propadu hospodaření státního rozpočtu,“ uvedlo MF.
Ministerstvo zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo od loňského března do konce letošního července 404,3 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 263,7 miliardy korun.
Odklad záloh daní vyčíslil úřad na 31,4 miliardy korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 109,2 miliardy korun. Za letošní leden až červenec MF celkovou pomoc z rozpočtu vyčíslilo na 186,2 miliardy korun.
Zdroj dat: Ministerstvo financí
Běžné příjmy a výdaje
Přestože je schodek opět rekordní, rychlost, s jakou peníze ze státní kasy mizí, se snižuje. „Oproti červnu se letošní deficit státní pokladny prohloubil o 14,3 miliard korun. Tempo prohlubování tohoto deficitu však v posledních dvou měsících výrazně zpomalilo, a to v důsledku uvolnění pandemických restrikcí a pozorovaného oživení ekonomiky,“ vysvětluje ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
„Meziroční růst příjmů státního rozpočtu zrychlil z předchozích 1,9 procent na 2,4 procenta a jejich objem dosahoval stejné úrovně jako v červenci 2019. Zvýšilo se především inkaso daně z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty. Výdaje státu byly v červenci meziročně vyšší o 9,2 procent a jejich růst tudíž oproti červnu dále nezrychloval,“ říká Gürtler.
Inkaso daně z přidané hodnoty stouplo ke konci července meziročně o 5,9 miliardy na 164,3 miliard korun. Výběr daně z příjmu právnických osob meziročně stoupl o 26,4 miliardy korun na 76,5 miliardy korun.
Naopak inkaso daně z příjmů fyzických osob kleslo o dvacet miliard na 55 miliard korun. V meziročním srovnání se podle MF promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 procent a zvýšení slevy na poplatníka. Inkaso dále negativně ovlivnil kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku 2021. „Inkaso v posledních měsících naopak navýšila výplata odměn zdravotníkům,“ uvedlo MF.
KOMENTÁŘ: Pandemie nemilosrdně odhalila, jak prázdný je český stát |
Co se týče běžných výdajů, stát ke konci července vydal 1,04 bilionu korun, meziročně o 102,2 miliardy více. Kapitálové výdaje naopak meziročně klesly o 8,6 miliardy na 73,7 miliardy korun.
Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci července 407,7 miliardy korun, meziročně o 10,2 miliardy korun více. Z toho na důchody šlo 310,8 miliardy korun.
Na letošní rok je schválen schodek státního rozpočtu 500 miliard korun. „My si i nadále myslíme, že hospodaření státu za celý letošní rok skončí nižším schodkem než schválených 500 miliard korun. Konkrétně očekáváme deficit ve výši 400 miliard korun,“ uvádí Gürtler z Komerční banky.
Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok MF navrhuje schodek 390 miliard korun.
Vláda schválila schodek rozpočtu na příští rok 390 miliard korun:
7. června 2021 |
