Dosud platilo, že se bez platného územního rozhodnutí nemohl na plánované trase rozběhnout ani geologický průzkum. Skupina poslanců, kteří zastupují všechny parlamentní strany, by chtěla toto omezení zmírnit. Na místo budoucí stavby by tak mohla těžká technika vyrazit ještě předtím, než se do cíle dostane úřední mašinerie.
Druhým krokem, který však může svým dopadem skončit až u Ústavního soudu, je vyvlastnění dotčených pozemků. Investor, tedy nejčastěji Ředitelství silnic a dálnic nebo Správa železniční dopravní cesty, může u předem vytipovaných staveb začít s pozemky nakládat ještě dříve, než skončí vyvlastňovací řízení.
Předběžná držba neprošla
Původní návrhy tento institut nazývaly „předběžná držba“ a chtěly ho využít v případech, kdy je veřejný zájem na výstavbě důležitější než vlastnická práva majitele pozemku. Stavba by se pak mohla rychle rozběhnout i v případě, že se státu nepodaří s vlastníkem dohodnout na odkupu jeho půdy.
Jenže při jednání poslanci dospěli k závěru, že kvůli „předběžné držbě“ by museli sahat do dalších zákonů, což by zákon mohlo nakonec potopit.
Proto se do hry dostal jiný, už existující institut – mezitímní rozhodnutí. Soudy například využívají mezitímní rozsudek v situaci, kdy rozhodují o základu nějakého nároku. Nejdřív řeknou, zda nárok na nějaké plnění existuje, teprve později projednávají podrobnosti takového nároku. V případě stavby dálnice by soud řekl, zda má stát na pozemek právo, pak by řešil, za jakých podmínek.
Podle ústavního právníka Františka Korbela, který na vzniku novely spolupracuje, vedou obě cesty ke stejnému cíli – co nejvíce zkrátit přípravu staveb. Výhodou mezitímního rozhodnutí je navíc to, že se uskuteční během jednoho řízení. Nejprve se vydá toto rozhodnutí a poté rozhodnutí o výši náhrady.
Seznam staveb bobtná
Přestože se původně měla platnost zákona o urychlení výstavby vztahovat jen na několik vybraných staveb, na jejichž potřebnosti panuje všeobecná shoda, postupně tento seznam začíná bobtnat.
Na konci minulého roku, kdy se o přípravě nové legislativy začalo intenzivně jednat, uváděl ministr dopravy Dan Ťok jako vybrané stavby figurující na seznamu evropsky významných infrastrukturních staveb TEN -T.
Stavět se bude moci i na vašem, i když se ještě soudíte o výši náhrady |
Konkrétně se to mělo týkat 17 dálnic a dvou silnic první třídy, které na dálniční tahy navazují. Rovněž také 15 železničních tratí, železničních uzlů v Praze, Brně a v Ostravě a čtyř plánovaných vysokorychlostních tratí.
Během březnového jednání hospodářského výboru pak k navrhovaným stavbám přibylo několik tras vedení vysokého napětí. O měsíc později přibylo například pražské metro, nová paralelní dráha na pražském letišti i jeho nové oplocení nebo obchvat Brna. Z oblasti vodní dopravy se do hry dostaly plavební stupně na Labi Přelouč a Děčín. Tím však seznam staveb končit nemusí.
Podle Korbela je legitimní do tohoto seznamu připojit například ropovody či plynovody nebo sítě datových kabelů, na jejichž vybudování má stát rovněž zájem.
Autoři zákona věří, že se jim podařilo zdolat i poslední překážku – tedy soulad s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod. Podle Františka Korbela listina s omezením vlastnictví počítá, pokud je to stanoveno zákonem a je to ve veřejném zájmu.
Zákon sice platit bude, ale veřejný zájem bude nutné prokazovat. Je tedy možné, že ústavní soudci nějaké rozhodnutí zpětně označí za protiústavní, pokud u konkrétního vyvlastnění neshledají veřejný zájem. Ale to podle Korbela neznamená, že by byl Ústavní soud odmítl celý zákon jako protiústavní.
O zrychlení stavby klíčové dopravní infrastruktury se za poslední čtyři roky pokoušel jak ministr dopravy Antonín Prachař, tak jeho nynější nástupce Dan Ťok. Vládě premiéra Bohuslava Sobotky se však jejich záměr nepodařilo prosadit.
