Dan Ťok řídí resort dopravy přes tři roky. Je tak jedním z nejdéle sloužících ministrů. Při nástupu do funkce mu kritici vyčítali vazby na stavební lobby, protože do kabinetu přešel přímo z vedení české pobočky stavební společnosti Skanska. Nyní se potýká právě s kritikou postupu v zakázce na provoz mýta nebo pomalé dostavby dálniční sítě.
Vláda důvěru nezískala. Budete s některými kroky vyčkávat, až budete mít silnější mandát k jejich prosazování?
Ústava nedefinuje, co může dělat vláda s důvěrou a bez ní. Já na ministerstvu pokračuji a spousta věcí je rozběhlá. V případě věcí, které by mohly lidem prospět a které je potřeba udělat, nebudu čekat na to, až budeme mít důvěru. Nebudeme například brzdit zjednodušování pravidel pro získávání řidičských průkazů jen proto, že nemáme důvěru. Stejně tak je potřeba pokračovat v soutěži na správu mýta, protože je důležité, aby se vybíralo i po roce 2019. Nebudu ale dělat žádné kontroverzní kroky, které by po mně někdo mohl za čtrnáct dní chtít změnit.
Široká shoda je například na potřebě zjednodušit pravidla pro velké dopravní stavby, a tím urychlit zdlouhavou stavební přípravu. Před Vánocemi jste řekl, že na přípravě novely zákona o liniových stavbách je potřeba pracovat, že další schůzka napříč stranami se musí uskutečnit hned začátkem ledna. Jak se vyvíjí práce na tomto zákoně?
Schůzka se uskutečnila, největší pozornosti se dočkala diskuse ohledně předběžné držby (pozn. red.: umožní to úřadům nakládat s pozemky ještě před výkupem nebo vyvlastněním.). Všichni zástupci politických stran souhlasí s tím, abychom šli formou plné předběžné držby, ale jen pro vyjmenované stavby. Těmi by měly být projekty nových dálnic, železničních koridorů a tras vysokorychlostní železnice.
Přichází i ostatní resorty s nějakými návrhy?
Ministerstvo pro místní rozvoj navíc přišlo s návrhem, abychom se inspirovali modelem, který mají v Polsku. Ten spočívá v běžném vykupování pozemků do chvíle, než se dosáhne určité hranice. Pracovně uvažujeme třeba o hranici 80 až 90 procent pozemků. Poté se podepíše stavební povolení a okamžikem jeho podpisu se zbývající nevykoupené pozemky stanou předmětem předčasné držby. Stavitel by tak mohl začít stavět bez ohledu na to, jsou-li všechny pozemky vykoupeny.
Daří se postupovat podle původního harmonogramu?
Ano, chceme, aby se hotovým návrhem ještě do konce ledna mohla zabývat vláda. Původně měl být zákon předložen ve zkráceném procesu. Nyní je shoda na tom, že projde všemi třemi čteními ve Sněmovně, ale že budou zkráceny doby na projednání. Definitivní podobu zákona tak ještě půjde ve Sněmovně poupravit, tak aby na něm byla co nejširší shoda.
Na čem zatím nemáte definitivní shodu?
Chceme například zjednodušit stavební řízení tím, že by v každém kraji byl jeden stavební úřad, kde by se řešily velké dopravní stavby. Není ale ještě rozhodnuto, jestli by odvolacím orgánem pro tento specializovaný stavební úřad byl krajský úřad, nebo ministerstvo pro místní rozvoj.
Dočkáme se zahájení nových staveb i bez tohoto zákona? Podaří se například během tohoto roku rozestavět zbylé projekty z takzvaných devíti prioritních staveb, které byly na programu minulý rok a z nichž byly nakonec zahájeny zatím pouze dva obchvaty na dálnici D6?
Všechny slíbit nemůžeme. Řeknu dva příklady. Máme silnici D49, kde máme vybraného dodavatele a kde už jsme měli i platné stavební povolení.
To ale napadlo občanské sdružení s tím, že jsou tam zvláště chránění živočichové. Jde přitom o stavbu, kde se v minulosti vyskytoval zvláště chráněný živočich, křeček. S ním jsme se nakonec po dvou letech vypořádali a přesunuli jej na jiné stanoviště. Dnes tam však ekologové přidali dalších asi osmnáct chráněných živočichů, z nichž někteří jsou tak zásadní, jako třeba včela, mravenec, rak nebo netopýr. Požádali přitom soud o předběžné opatření a my teď musíme počkat, než rozhodne soud. Pokud by nebylo této komplikace, mohl se už tento úsek rok stavět.
Druhým případem je pokračování dálnice D1 u Přerova. Tam objevili archeologové nějaké nálezy a požádali o prodloužení záchranného průzkumu. V lokalitě se navíc opět objevil křeček, a pravděpodobně to bude druh zcela odlišný od toho z předchozího příkladu. Přestože mezi těmito lokalitami je vzdálenost asi 40 kilometrů, tak opatření, která jsme udělali na D49, jsou pro tento úsek nevhodná a nedostatečná. Hnutí Děti Země navíc opět chce otevírat debatu o tom, že by tato dlouhodobě připravovaná dálnice měla nakonec vést jinudy.
Co z významných dálničních staveb se naopak podle vás letos podaří zahájit?
Na začátku této stavební sezony zahájíme velké množství stavebních projektů. Máme připravené další projekty na dálnici D6, budeme zahajovat oba úseky D35 a možná jeden z úseků na D11. Jsem přesvědčen, že se bude stavět hodně.
Stavební firmy a různí kritici vám ale dlouhodobě vyčítají, že se staví příliš málo.
Máme tu občanská sdružení, která pravděpodobně vydělávají tím, že napadají veškeré kroky ve výstavbě. V těchto komplikovaných podmínkách jsme ale byli schopni za tři roky rozestavět 130 kilometrů nových dálnic včetně modernizace dálnice D1. Bez ní pak jde o 75 kilometrů nově zahájených staveb dálnic a zhruba 50 kilometrů dokončené dálniční sítě. Dalších 46 kilometrů jsme zprovoznili na modernizované D1, kterou mnozí nepokládají za novou stavbu, je to ale charakterem nová dálnice, která se staví za provozu. To je technologicky těžší než stavět na zelené louce. Občanská sdružení rovněž nepovažují D1 za pouze rekonstruovanou komunikaci v původní trase a ke každému zpracovanému projektu posílají řadu připomínek.
Minulý týden veřejnost rozhýbalo ohlášení bezplatného jízdného pro studenty a seniory nad 65 let. Kdy by se mohlo spustit?
Chceme to spustit poměrně rychle, není totiž potřeba měnit zákon. Jde to udělat prostřednictvím nařízení vlády. Praha a většina velkých měst má pro seniory nad 70 let dopravu zdarma. Slováci i Maďaři mají pro seniory také dopravu zdarma, slevy pro seniory mají téměř všude. Chceme tím navíc podpořit železnici.
Neobáváte se kritiky od autobusových dopravců, kteří by rovněž mohli požadovat proplácení jízd důchodců a studentů?
Železniční doprava je bita tím, že za každý kilometr platíte, kdežto dopravci na silnici mýtné platí jen někde. Toto je malá kapka k tomu, abychom jim pomohli. Nemám strach, že opatření vezme cestující autobusovým dopravcům. Tam, kde je dnes efektivní železniční doprava, jezdí lidé vlakem. A tam, kde není, budou lidé autobusy i nadále využívat.
Nenastanou kvůli jízdnému zdarma na železnici komplikace?
Chceme to alespoň trochu regulovat, abychom neměli vlaky plné lidí, kterým nejde o cestování, ale o to někde zadarmo pobýt. Regulační charakter by měla mít průkazka, jakýsi seniorpas. Vedeme debatu, kolik by to mělo stát, aby si to pořídili lidé, kteří to chtějí seriózně používat. Děláme si analýzu, jak vysoká by tato cena měla být, aby to všichni dopravci byli schopni zvládnout a aby se nezhoršil komfort cestujících, kteří už dnes vlaky jezdí.
Chystáte se zavést i jiný regulační princip, například omezený počet bezplatných míst ve vlacích, jako je to na Slovensku?
Na Slovensku k tomuto omezení přistoupili až poté, co jim to dělalo vážné problémy. My bychom problémům chtěli předejít. Například uvažujeme o tom, že by jízdné zdarma neplatilo pro vlaky během dopravních špiček. Ale je to otázka, která by se ještě měla prodebatovat na vládní úrovni.
Máte studii, kolik cestujících jízdné zdarma může do českých vlaků přivést?
My vycházíme z toho, co se stalo v okolních zemích. Když to zavedli na Slovensku, tak se zvýšil počet cestujících asi o 38 procent. Tam ale bezplatné jízdné nebylo ničím omezeno. My si musíme pohrát s modelací, ale předpokládáme, že by to měl být rozumný nárůst cestujících.
Jak to bude dál s otevíráním železničního trhu? Vypíšete letos nějakou zakázku na provoz některé rychlíkové železniční linky?
Pravděpodobně ne. Kvůli sporu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ohledně uznávání režijních jízdenek, které mělo údajně znevýhodňovat České dráhy, nebylo možné soutěže připravovat.
Nyní po omezení platnosti režijních jízdenek na tratích, které budou soutěženy, jsem nařídil odboru veřejné dopravy, aby výběrová řízení opět začal připravovat.
V minulém roce jste se zeptal lidí, zda by si přáli změnu bodového systému, který platí už více než deset let. Lidé se vyslovili mimo jiné pro důslednější potírání silničního pirátství. Chystáte se proto nyní postihy zpřísnit?
Změny v bodovém systému jsou jednou z věcí, kterou bych nechal až na situaci, kdy bude mít vláda důvěru.
Před koncem loňského roku se hodně hovořilo o podpoře nových technologií v automobilismu nebo o vzniku mezistátní linky provozované autobusem jezdícím na vodík. Jak daleko jsou tyto projekty?
Šlo a autobusovou linku z Prahy do Norimberku, nebo z Prahy do Drážďan. Memorandum je podepsané. Teď ale projekt nepostupuje, protože v Německu není kvůli problémům se sestavováním tamní vlády příliš s kým mluvit. Ale počítáme s tím, že bychom tento projekt dotáhli do konce.
Což se týče podpory ministerstva dopravy, máme těsně před vypsáním programu, který by měl subvencovat výstavbu rychlonabíjecích stanic pro elektromobily. V rámci tohoto projektu by i malá část dotací měla směřovat na vybudování plnicích stanic pro vozidla na stlačený zemní plyn CNG.
