Lovit drahé lidi není řešení. Firmy by měly vzdělávat, říká ekonom

  18:00aktualizováno  18:00
Spousta zaměstnavatelů si stěžuje, že nemůže najít kvalifikované zaměstnance, kteří by dokázali obstát v digitální době. „Přetahování od konkurence přinese jen růst mezd. Problém to nevyřeší,“ říká lucemburský partner poradenské společnosti PwC Christian Scharff. Řešení podle něj spočívá v digitálním „upskillingu“, tedy cíleném vzdělávání vytipovaných vlastních zaměstnanců.

Lucemburský partner poradenské společnosti PwC Christian Scharff | foto: PwC

Tvrdíte, že firmy nedělají dost pro vzdělání svých pracovníků, aby dokázaly „přežít“ v digitální době. Proč?
Firmy dlouhá léta vzdělávají své zaměstnance jen plošně. Dají každému v průměru tři nebo pět dní školení ročně a z nich jen pětinu věnují skutečným novinkám. To ale nestačí. Radíme firmám, že je třeba zaměřit se na vzdělávání pracovníků, jejichž profese se digitalizací nebo automatizací podstatně změní nebo zanikne (a jinde pak zase vznikne), a jim věnovat dvacet i více dní intenzivního vzdělání. Ti lidé o to pochopitelně musí mít zájem. Může jít ročně o pět až deset procent zaměstnanců, nemůžete najednou vzdělat celý podnik.

Zaměstnanci se tedy nestíhají učit nové digitální technologie?
Zdaleka nejde jen o stále rychlejší nástup nových technologií. Přicházejí také nové byznysové modely, které ohrožují to, co desítky let fungovalo. Ikonické značky jsou vytlačovány z trhu, vzpomeňte na nedávný krach cestovky Thomas Cook. Potřeba cíleného vzdělávání vlastních zaměstnanců souvisí i s demografií, v západní Evropě se průměrný věk stále zvedá, „rybník“, kde mohou zaměstnavatelé lovit, tak poměrně rychle vysychá. A navíc, školy obvykle neumějí studenty znalostmi pro digitální dobu vybavit.

Kde začít?
Lidé, kteří neměli dostatečné vzdělání nebo dovednosti pro nové technologie, dostali dřív často vyhazov. A nabrali se noví. Takhle to dělat nejde, protože už často není kde brát. Je třeba nejdřív najít pozice, které se vlivem technologie změní. A to napříč firmou. Podle našich zkušeností právě na tohle vedení firem zapomíná. Není to jednoduché. Ještě před pár lety se to dalo předpovědět třeba na roky dopředu, dnes spíše na 12 nebo 15 měsíců.

Co pak?
Zaměstnanci, který na té pozici je, pak nabídnout ono cílené školení. Nejde přímo jen o digitální technologie, ale spíše o samotný přístup k práci v digitálním prostředí, jako jsou schopnost pracovat v měnících se týmech, řídit rozmanité skupiny lidí, více se orientovat na klienty.

Jenže co s těmi, kteří tohle hloubkové vzdělání nedostanou?
Přijdou na řadu v dalších letech. Není důvod někoho školit, pokud se nečeká, že se jeho pozice výrazně nezmění. Firmu nelze digitalizovat za jednu noc. Ale lidé vidí, že svět se postupně mění, že se bez technologií neobejdou. Naše průzkumy ukazují, že 60 procent lidí vítá nové technologie a 80 procent se je chce učit. Dá se to trochu přirovnat k firemní flotile aut. Každý rok potřebují pravidelnou údržbu, výměnu oleje, filtrů, ale jednou za čas potřebuje každé auto větší opravu. Firmy by navíc na oba typy vzdělávání měly mít oddělené rozpočty. To z českých firem skoro žádná nemá.

Jakou roli by v tom měl hrát stát?
Na první pohled se zdá, že by se o to měly postarat firmy. Ony z toho přece budou profitovat. Jenže je to i v zájmu státu. Když dnes firma propustí zaměstnance kvůli nedostatečným znalostem, skončí na úřadu práce, dostávají podporu v nezaměstnanosti, několik měsíců jim stát platí rekvalifikace. Neplatí daně, nic. Pak možná najdou někde zaměstnání. Když dá stát peníze do vzdělávání ve firmách, dostane víc zpátky. Podobně i pro firmy je proces propouštění a nabírání zaměstnanců dost nákladný.

Jak to funguje v Lucembursku?
Ministerstvo práce se to snaží rozpohybovat. Ptali se šéfů firem, zda chystají digitální transformaci. Většina řekla, že ano. Na otázku, zda mají připravený plán i z pohledu lidských zdrojů, už ale odpověděli ne. Vláda proto přede dvěma lety spustila pilotní projekt vzdělávání v deseti firmách, do něhož dala 12 milionů eur. Stát dal polovinu peněz a firmy daly druhou půlku. Nyní se uvažuje o změně zákonů, aby na to dosáhly i další firmy. Je důležité, aby se na to firmy nekoukaly jako na náklad, ale jako na investici.

  • Nejčtenější

Multimilionářem přes noc. Šťastlivec vyhrál ve sportce čtvrt miliardy korun

Ve Sportce ve středečním losování padla druhá nejvyšší výhra v historii této hry. Sázející ze Středočeského kraje...

Granko slaví 40 let. Jak dnes vypadá holčička z obalu?

Před čtyřiceti lety přivedla maminka Veroniku Fojtů do ateliéru, kde vznikla fotka na obal krabice kakaa. Tehdy...

Premium

Hra o 80 tisíc: kolik peněz navíc mohou rodiče získat a jak to udělat

Rodičovský příspěvek se od ledna zvýší ze současných 220 tisíc korun až na celkových 300 tisíc. MF DNES přináší návod –...

Boeing Max se vrátí, ale zaměstnanci ne. Posádky se bojí zpět na palubu

Letušky a stevardi letecké společnosti American Airlines nechtějí pracovat na palubě Boeingu 737 Max po jeho návratu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Byznys třída v letadlech by měla být zakázána, říká šéf Wizz Airu

Šéf nízkonákladové letecké společnosti Wizz Air Jozsef Varadi prohlásil, že byznys třída by měla být v letadlech...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

Premium

Vémoly je mi líto. Bez něj bychom O2 arenu nevyprodali, říká šéf Oktagonu

Karlos Vémola a Attila Végh. První jmenovaný po dvou minutách padá v Oktagonu k zemi a píše tím další část příběhu,...

  • Další z rubriky
Premium

Česká whisky už není sci-fi. Malí výrobci destilátů konkurují velkým značkám

Slivovice a ovocné destiláty domácí produkce zná každý. V poslední době se ale malí čeští výrobci začínají tlačit i do...

Premium

Kolem transportních palet kvete černý byznys. Kradou se, falšují nebo šidí

Hromada sbitých dřevěných prken je základem přepravy zboží. Samotný prodej palet je však zároveň předmětem falšování,...

Tratit za pracovní úraz a nemoc z povolání budeme méně. Náhrady se zvýší

Náhrada za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání se od ledna zvýší. Zvedne se totiž průměrný...

Podvodný e-shop zneužil slavnou značku, prodával neexistující zboží

V hlavičce oficiální logo, na Heurece výborné hodnocení, slušná adresa v Českých Budějovicích. I přesto, že se při...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz