Žádná nemoc bílých vláken neexistuje, říkají veterináři i odborníci

  • 27
Nemocná kuřata, která se prodávají prakticky v každém obchodu. Tak zněl verdikt aktivistického hnutí Obrana zvířat (Obraz). Podle veterinářů jde ale o nepochopení toho, jak funguje svalovina u obratlovců.

Aktivistická kampaň měla podpořit chov tzv. pomalu rostoucích kuřat, která se vykrmují déle než 56 dní. Podle aktivistů má maso s tzv. bílými pruhy o 224 procent více tuku, o 10 procent více kolagenu. To ale například Darina Chodová z Katedry chovu hospodářských zvířat České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) testy naprosto vyvrací.

„K problematice nemoci bílých vláken, která teď proběhla v médiích, můžu říct, že ta nemoc jako taková neexistuje,“ řekla iDNES.cz vedoucí oddělení veterinární hygieny Benešov ze Státní veterinární správy Eva Březinová. Samotná bílá vlákna jsou totiž změny ve svalovině, tzv. myopatie. Jejich původ může být různý, buď z krmiv, toxinů, které ale v českém prostředí prakticky nehrozí, nebo zátěžové myopatie. O nich právě aktivisté hovoří, kuřata podle nich jsou tak přešlechtěná, že se nesprávně vyvíjejí.

Omráčení a podříznutí do tří minut. Reportáž ze zákulisí drůbežích jatek

To ale podle Březinové není pravda. Myopatie se nyní podle ní prakticky nevyskytují, v chovech prakticky zmizely spolu s automatizací odchytu slepic do klecí. „Zákazník se bát nemusí, určitě ne z hlediska kvality nebo zdravotní závadnosti suroviny,“ řekla Březinová.

Zákazníci podle ní můžou najít v mase tukové tkáně. „Ale ta se vyskytuje fyziologicky v každé kosterní svalovině. Je tvořena z vláken shlukovaných do snopců a ty jsou obaleny povázkou. Spotřebitelé by se tak neměli bát, ta bílá vlákna můžou být právě ty povázky, které jsou úplně normální a vyskytují se u všech obratlovců,“ doplnila.

Na ČZU se podle Chodové bílé pruhování hodnotí, stupnice je od 0 do 4. V českých podmínkách se podle ní objevují většinou hodnoty maximálně na 1, což je minimální pruhování. „Stupeň tři a čtyři je otázkou zahraničních kuřat, kdy se vykrmují nad 2,5 kilogramu,“ sdělila odbornice. Podle ní se do této porážkové hmotnosti chovají kuřata například v Itálii nebo ve Francii. Navíc kusy s pruhováním nemají jiné dietetické vlastnosti.

Pomalu rostoucí kuřata budou dražší

Podle podnikového ředitele Rabbit Trhový Štěpánov Tomáše Fulína se skutečně pro pomalu rostoucí kuřata používá jiný zvířecí hybrid. Zatímco v běžné produkci jde o Cobb a Ross, u pomalu rostoucích se používá hybrid Hubbard. „Je šlechtěn na nižší intenzitu růstu, nižší přírůstek a má trochu jiné proporce. Tím, že je starší, má menší podíl prsního svalu, vyšší podíl stehenního svalu, samozřejmě dochází k plné osifikaci kostí, má tužší větší skelet,“ popsal Fulín. Podle něj je maso tužší a vyzrálejší, pomalu rostoucí kuřata ale podle něj mají větší podíly tuky než konvenční kuřata.

A navíc jsou dražší. V živé váze spotřebuje konvenční brojler 1,55 kg krmné směsi na kilogram přírůstku, pomalu rostoucí kuře pak zhruba 2,2 kg. „Jenom v krmení je to půlka. Dále pak nižší využití práce, investic, tepla, protože ten turnus neuděláte 6,5 krát za rok, ale jenom 4,5krát,“ vysvětluje Fulín. Cena kuřete v obchodě pak začíná na 75 až 80 korunách, kdežto pomalu rostoucí kuřata se pod 150 korun za kilogram prakticky sehnat nedají.

Podnik chová jak konvenční, tak pomalu rostoucí kuřata. Naprostá většina ale podle Fulína je konvenčních, pomalu rostoucí představují pouze pět procent.