„Celý proces začíná u našich chovatelů na farmách. Kuřata svážíme každý den,“ popisuje podnikový ředitel jedněch z největších jatek v zemi Rabbit Trhový Štěpánov Tomáš Fulín.
Společnost využívá z 65 procent vlastní chovy, zbytek pochází od českých dodavatelů. Kuřata podle Fulína nechytají jako v některých zahraničních státech party lidí do klecí, ale nabírají se automatizovanými stroji přímo do plochých velkých nádob, které se následně převezou přímo do kamionu. Takových se do jednoho transportního vozidla vejde deset nad sebe, následně v klimatizovaném prostoru míří na porážku.
Domácí chov slepic je v kurzu, prodejci kuřic mají i desetkrát víc objednávek |
Na ní se vyskladní kuře na jezdící pás, obsluha pak navěsí kuře za nohy na porážkovou linku, kde je kur ve vodě omráčený elektrickým proudem a následně podříznutý. „Po vyskladnění z kamionu jsou do tří minut poražena. Za podřezávacím strojem ještě stojí obsluha, která kontroluje, jestli je kuře řádně podříznuto,“ doplnil ředitel. Následuje paření a škubání. „Vyjede nám kuře, které je kompletně zbavené krve a peří,“ doplnil.
118 milionůČeští veterináři loni na jatkách zkontrolovali přes 118 milionů kusů hrabavé drůbeže, počet zkontrolovaných kuřat klesl o pět procent, uvedla Státní veterinární správa (SVS) ve své výroční zprávě. |
Následně se z ptáka mechanicky odstraní vnitřnosti, které spolu s masem kontrolují veterinární technici. Těch je na jatkách v Trhovém Štěpánově osm, pracují tam také dva veterinární lékaři. Kuřata jsou v chovu nabíraná a následně na porážce naskladňovaná ve světle, které lidi vnímají jako modré, ale ptáci ho nejsou schopni rozeznat od tmy. Jsou proto klidnější.
„Od příjmu zvířat sledujeme zdravotní stav. Na každé auto, které přijede, se jde veterinární lékař podívat. Kontroluje se skladování z auta, pověšení,“ přibližuje vedoucí oddělení veterinární hygieny Benešov Eva Březinová. Zhruba procento zvářat, které automobily dovezou, tvoří uhynulé kusy. Podle ní nemusí jít o úhyny po cestě, poloautomatické systémy můžou uhynulá kuřata přivézt už ze samotné farmy.
Další dvě procenta ptáků se vyřadí při kontrole na jatkách. Zhruba polovina z nich kvůli změnám, které se jim staly za života, například kvůli ztučnělým játrům, která můžou mít nezvyklou barvu nebo některým chorobám. Druhá polovina pak kvůli mechanickému poškození, například protržení střev. Tyto kusy se pak buď posílají do zvířecího žrádla, nebo do kafilerie, podle stupně poškození.
Zkontrolovaná kuřata pak na hácích již v „čisté části“ závodu, kde jde vlastně o potravinářský provoz, ještě mechanicky zbaví krku a následně se dvě hodiny chladí ve vzduchu, až jsou nakonec zchlazená na dva stupně Celsia. „To je klíčové, aby se zajistila kvalita, a nerozmnožily se mikroorganismy. Maso tak může zůstat čerstvé,“ uzavřel Fulín.
