„Věříme, že reálný problém, který by se dotkl našeho každodenního fungování, nenastane díky dohodě s ministerstvem financí,“ řekl Hospodářským novinám mluvčí Matyáš Vitík. Pomoc by mohla přijít formou „kontokorentu“, který umožní podniku překonat krátkodobé peněžní výpadky.
Pokud by dohoda nepřišla, poště během několika měsíců dojdou peníze na běžný provoz.
Jak velkou má za loňský rok pošta ztrátu, podnik zatím přesně neví. Letos se však očekává další výsledek v červených číslech.
Podnik se navíc chystá přidat zaměstnancům na platech deset procent.
Hospodářské noviny od dvou zdrojů z managementu zjistily, že ztráta za loňský rok má dosáhnout přes čtvrt miliardy korun. V předchozích deseti let vykazovala pošta zisky od 100 do 600 milionů. Loňský rok bude první ztrátový.
Ministerstvo financí předpokládá zapojení prostředků České pošty do systému státní pokladny, odkud by na hrazení svých potřeb krátkodobě čerpala.
Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) je to prostor jak zvládnout restrukturalizace včetně zvýšení platů. „Jinak ti lidé prostě odejdou a pošta bude před obrovským personálním problémem,“ řekl.
Jak v rozhovoru pro MF DNES uvedl šéf České pošty Roman Knap, bude si podnik muset vzít komerční úvěr na investice. Konkrétně na přebudování logistické sítě. Chce například postavit nový třídící uzel v Malešicích, na místě dnešního třídícího uzlu z přelomu osmdesátých a devadesátých let, který je i přes nainstalování nové třídící linky technologicky a morálně zastaralý. Pošta tu zvažuje vybudovat i kancelářské prostory, kam by se eventuáně přesunulo vedení ze současného paláce v Jindřišské ulici v srdci Prahy.
Pošta čeká na státní peníze
Poště dlouhodobě chybí peníze od státu za takzvanou universální službu, teprve letos by jí měl stát doplatit 800 milionů za to, že pošta v letech 2013 a 2014 plnila objednávku státu doručovat každý pracovní den na každou adresu v zemi - ať se jí to vyplatí nebo ne.
Doplatek se týká zmíněných let, kdy měl ze zákona fungovat takzvaný kompenzační fond, do kterého by přispívali všichni hráči na poštovním trhu (včetně pošty samotné, která měla sama sobě přispívat nejvíc). Jenže fond zůstal prázdný, konkurenti povinnost příspěvku zpochybňovali a stát tak musel najít náhradní řešení pro svůj státní podnik a dolít peníze ze státního rozpočtu.
Pro další roky už se model kompenzace nastavil jinak, peníze půjdou ze státního rozpočtu a za roky 2015 až 2017 pošta dostala 700, 600 a 500 milionů. „Dalších několik miliard chybí, protože v letech 2015 až 2017 byly náklady na universální službu reálně vyšší, než bylo notifikováno, s tím se ale nic dělat nedá,“ uvedl Knap. Peníze za kompenzaci universální služby podle něj poště chybí na investicích, v provozu, na budovách a nedostatek se projevil i ve stagnaci platů v minulých letech.
Na další roky se kompenzace teprve dohaduje. „Kompenzaci musí schválit Evropská komise, aktuálně probíhá proces notifikace na roky 2018 až 2022. Do srpna musíme odevzdat čísla za předchozí rok. S ČTÚ diskutujeme, kolik to bude, seškrtává nám to – bavíme se teď zhruba o 1,6 miliardě ročně,“ řekl Knap.
