Za pokračujícím zdražováním potravin v maloobchodě podle Prouzy nestojí maloobchodní řetězce, ale zneužívání inflace a dominantního postavení ze strany dodavatelů. „Obchod často nemá alternativu a velcí dodavatelé nás drží pod krkem,“ uvedl Prouza. Snížení cen podle něj přijde na jaře s jarní zeleninou z domácí produkce, což omezí dražší dovozy.
Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala naopak ceny potravin neurčují zemědělci, ale řetězce. „Máme jasná data, že od nás nedošlo ani k promítnutí vyšších nákladů,“ podotkl. Zároveň uvedl, že nejvíce narostly náklady potravinářským firmám, tedy zpracovatelům.
Vrchní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství Jindřich Fialka si myslí, že za hlavní podíl na zvyšování cen mají maloobchodní řetězce. „Pokud mají obchodní řetězce obchodní přirážku jednotlivých vertikál až ve výši 175 procent u konzumních brambor, u jablek 110 procent, tak je na divákovi, jak se k tomu postaví,“ dodal. Podle něj má největší sílu k ovlivnění cen samotný spotřebitel, který může tlačit na snižování cen drahých produktů.
V lednu meziroční inflace dosáhla 17,5 procenta. Je na svém vrcholu |
Na Slovensku se obchodní řetězce zavázaly, že u 15 základních položek nebudou navyšovat marži, v Česku obchodníci podle Prouzy touto cestou nepůjdou a ministerstvo zemědělství je podle Fialky k tomu ani nebude vyzývat.
Podle Eurostatu ceny potravin v Česku v prosinci meziročně vzrostly o 27,2 procenta, na Slovensku to bylo 29 procent a v Maďarsku 49,6 procenta. Naopak ve Francii potraviny zdražily o 13,1 procenta a v Německu o 20,5 procenta. Světový index cen potravin již deset měsíců klesá.
