Transformace české energetiky: jaká je budoucnost plynu? (7. prosince 2023)

Transformace české energetiky: jaká je budoucnost plynu? (7. prosince 2023) | foto: Dáša Hyklová, iDNES.cz

Plyn zůstane významnou částí energetického mixu, shodují se odborníci

  • 5
S uplatněním plynu se v Česku počítá i do budoucna. Cena suroviny proti loňsku klesla, a naopak důvěra spotřebitelů v tento zdroj energie se vrací. Průmysl se bez plynu prozatím neobejde vůbec, zaznělo během čtvrteční odborné debaty týkající se transformace české energetiky pořádané Institutem pro veřejnou diskusi.

Podle Státní energetická koncepce ČR nahradí plyn v letech 2030 až 2045 postupně odstavované uhelné zdroje. Česko však potřebuje investice do nových plynových elektráren a dalších zdrojů. Bez nich bude mít energie výrazně dražší než okolní státy.

Konflikt na Ukrajině a následné ukončení dodávek plynu z Ruska vyvolaly otázku, zda má plyn v hospodářství do budoucna místo. Zejména kvůli postupnému odklonu od uhlí bude hrát tento zdroj v energetickém mixu České republiky nezastupitelnou roli, shodli se účastníci odborné debaty. Otázkou zůstává, jaký plyn bude ČR využívat a také odkud a jakými cestami jej bude dovážet.

Změnily se zdroje

Po nárůstu o 4,3 procent v roce 2021 se poptávka po zemním plynu v EU v roce 2022 snížila o 13,2 procenta. V letech 2022 až 2023 byl pokles o 120 miliard kubických metrů. Prudký pokles dodávek ruského plynu do Evropské unie překonfiguroval globální toky LNG do Evropy.

Spotřeba plynu v Česku dál klesá, pomohlo počasí. Lidé šetří i na elektřině

„Zcela se změnila zdrojová základna dodávek plynu na tuzemský trh, který byl do té doby majoritně závislý na dodávkách ze zdrojů z Ruské federace. Skutečnost, že tento proces trval jen krátkou dobu a žádný ze zákazníků nebyl ve svých požadavcích na dodávku plynu krácen, svědčí o flexibilitě odvětví,“ říká Jan Zaplatílek, ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Z podkladů pro aktualizaci Státní energetické koncepce vyplývá, že hlavními energetickými zdroji v roce 2050 mělo být jádro a obnovitelné zdroje. Do té doby však právě plyn bude hrát významnou roli, i když rozložení oblastí spotřeby bude odlišné. Výrazně nižší roli by měl hrát plyn u vytápění domácností, pokles jeho spotřeby by měl do roku 2050 nastat i u průmyslové sféry. Naopak nárůst se očekává v dopravě, teplárenství a to s vrcholem mezi léty 2035 až 2040 a výrobě elektřiny, kde dočasně, zejména v letech 2030 až 2045 nahradí postupně odstavované uhelné zdroje.

Výroba elektřiny v Česku tak bude v příštích deseti až dvaceti letech stát právě na plynových elektrárnách a dalších nových zdrojích. Ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů MPO René Neděla v této souvislosti upozornil, že je třeba zajištění nových zdrojů řešit co nejrychleji, a to v řádu měsíců, možná i týdnů, protože samotné investice trvají dlouho.

Je třeba upravit infrastrukturu

Podle Pavla Cyraniho, místopředsedy představenstva ČEZ nemá Česko prozatím žádné řešení, čím bychom dokázalo plyn nahradit. Celková spotřeba plynu by se měla v polovině století pohybovat přibližně na úrovni roku 2021. S ohledem na klimatické cíle se však nepůjde o plyn zemní, který bude nahrazován vodíkem, biometanem, syntetickým metanem či budou uplatněny technologie CCS. Tomu bude třeba postupně přizpůsobovat a upravovat plynárenskou infrastrukturu.

Nejjednodušší a nejrychlejší náhradou zemního plynu je biometan. Jde o vyčištěný bioplyn, který obsahuje alespoň 95 procent metanu a jeho parametry jsou srovnatelné se zemním plynem. Lze jej využívat bez nutnosti úprav stávající infrastruktury i technologií. Další náhradou by měl být vodík, ČR má ambici být do budoucna i významnou tranzitní zemí. Vodíková dálnice ve střední Evropě z hlavních oblastí dodávek vodíku na Ukrajině přes Slovensko a ČR.

Vláda získala kapacitu v LNG terminálu v německém Stade

„Výstavba nových plynových zdrojů je klíčovým faktorem pro zajištění bezpečných dodávek tepla a elektřiny po útlumu uhlí,“ domnívá se Cyrani. Podle něj je však důležité nastavit pro výstavbu jiné tržní podmínky, než které existují dneska. „Musí existovat stimul pro to, aby se postavil nový zdroj. Investor musí věřit v návrat investice,“ upozorňuje.

Cyrani také zdůrazňuje, že nové plynové zdroje jsou taxonomické pouze do roku 2030, poté přestanou mít banky zájem je financovat. „Po roce 2035 musí plynové zdroje splnit další přísná emisní kritéria, aby nadále zůstaly taxonomické,“ dodává.

Spotřeba plynu bude růst

Také Ján Zápotočný, místopředseda představenstva E.ON se domnívá, že plyn bude mít v energetice své místo i v budoucnu. „A to zejména v průmyslu, kde se za něj bude obtížně hledat náhrada a také při výrobě elektřiny kvůli exitu uhelných elektráren. V neposlední řadě bude důležitý i pro zajišťování výkonové rovnováhy v soustavě, případně pro obchodování se silovou elektřinou nebo řízení vlastní odchylky,“ dodává.

Podle Zápotočného bude spotřeba plynu i přes pokles v loňském a letošním roce spíše růst a to až do roku 2030. „Cena se vrací do normálu a tím se vrací do normálu i spotřeba,“ konstatuje. Plynem topí zhruba polovina z 270 tisíc zákazníků E.ON, kteří jej odebírají. Plyn bude hrát nadále klíčovou roli.

Zásobníky plynu v Česku jsou naplněny, navíc kvalitnější surovinou

Podniky v Česku loni spotřebovaly 4,61 miliardy metrů krychlových zemního plynu, meziročně skoro o pětinu méně. Očekává se však, že spotřeba plynu bude v průmyslových odvětvích stoupat. Domácí výrobou biometanu lze posílit českou energetickou soběstačnost ve výši až 15 TWh. Masivnímu využití vodíku zatím brání vysoké investiční náklady,“ potvrzuje Zápotočný.

Také Martin Slabý předseda představenstva Pražské plynárenské Distribuce se domnívá, že plyn pro určitá průmyslová odvětví stále nemá smysluplnou a ekonomicky únosnou náhradu a jen tak ji mít nebude. „Plyn je zatím drahým, ale hlavním řešením pro flexibilitu a tedy řízení sítě,“ říká. Jak dodává, nízká cena plynu byla v minulosti hlavní brzdou rozvoje odvětví, do kterého se dostatečně neinvestovalo. V Evropě je momentálně 43 LNG terminálů a dalších devět je ve výstavbě.

Slabý upozornil na projekt Solidarity Ring, který navrhuje Slovensko. Ten by měl lépe propojit systémy Bulharska, Rumunska, Maďarska a Slovenska. Prostřednictvím integrovaných stávajících přepravních sítí BulgartransgazU, TransgazU, FGSZ a EUSTREAMU a na základě spolupráce EU s Azerbajdžánem by se s minimálními úpravami v krátkém čase dalo přepravovat do východní a střední Evropy až pět miliard kubickým metrů plynu z Turecka a Řecka. Následně by mohla být kapacita navýšena na dvacet miliard.