„Velké nasazení hlíz i vyrovnané porosty slibují sice opožděnou, ale dobrou sklizeň. To však rozhodně neplatí pro pozdní brambory, zejména na Vysočině. Tam vlivem nadměrných srážek a studeného počasí byla zbývající část ploch zasázena až v první dekádě června,“ říká Petr Hanka, majitel farmy Hanka Mochov a člen představenstva Agrární komory.
Startovací cenu brambor z nejranějších sklizní očekává na úrovni loňského roku, ale pokles bude pomalejší. „Začínáme na farmářské ceně 14 až 15 korun, do řetězců prodáváme o něco levněji. Na pultech počítáme s cenou přes 20 korun. Tato cena by cena se neměla příštích 14 dní moc měnit,“ říká Hanka. Tlak na výrazné snížení cen tak očekává nejdříve na přelomu července a srpna.
Loni se v tuzemsku sklidilo přibližně 850 000 tun brambor ze zhruba 30 000 hektarů půdy, z toho od drobných pěstitelů pocházelo kolem 150 000 tun. Česko je v produkci brambor soběstačné zhruba ze 70 až 80 procent, zásadní objem pochází ze středních Čech a Vysočiny.
„Obvykle se ročně dováží 140 až 180 tisíc tun, převážně z Německa,“ dodává předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček.
